Schörnerova armáda měla držet co nejdéle své pozice. 4.5. bylo zrušeno dvojjazyčné uspořádání a zakázáno vyvěšovat české národní vlajky. 5. května již vlna protestů opanovala celou Prahu.

Na jedné straně Češi – vlastenci postavili během noci na 6.5. tisíce barikád. To, co se nyní již nepřipomíná, bylo nechutné válčení německých vojáků. Ti při postupu městem, které bylo rušeno i bojem s Rudou armádou, před sebou tlačili české civilisty, kteří se nepřipojili k boji. Došlo i na bombardování.

Němci začali podle útočit na civilní budovy. Shořela část Staroměstské radnice, civilisté byli masakrováni po desítkách. Povstalci věděli, že na ustupování je pozdě. A přes všechny vyhlídky na ztráty tušili pomoc od sovětské armády.

Během tří dnů zemřely 4 000 českých civilistů, 3000 českých povstalců a na 700 povstalců jiných národností. O život přišlo i zhruba tisíc Němců. Vše pouze na území Prahy.

9.5. osvobodila Prahu Rudá armáda pod velením maršála Koněva. Je po něm mimochodem pojmenována ulice na Praze 3 a náměstí na Praze 6.

Čtěte také: Nacismus nebyl krajní pravicí. Opakujme to pořád dokola

Je zvláštní, že tohle výročí se, zřejmě z nějakého podřízení se Německu, nepřipomíná, ale o odsunu Němců slyšíme pořád dokola. Pražské povstání však z pohledu vraždění civilistů patřilo k nejvíce brutálním z celé druhé světové války na našem území.

____________________________________________________

Pokud se vám líbí obsah našeho webu www.stop-multikulti.cz, můžete jej nyní podpořit finančně.

Učinit tak můžete na účet u Fio banky číslo 2401131596/2010, který je transparentní. Odkaz zde.