Archiv autora: admin

Případy multikulturního fanatismu

Lži na Lidovkách: Albright jako oběť urážek v knihovně

Tři a půl roku starý článek. Přesto se Lidovky.cz nestydí jej dále prezentovat, i když je plný lží. Článek Albrightovou během pražské autogramiády vulgárně uráželi zpochybnilo video, přesto je stále prezentován jako provokace ze strany demonstrantů a jejich urážek, přičemž celá situace byla přesně naopak.

Na začátku prý do Luxoru přišli provokatéři. Ti prý na Albrightovou házeli plakáty, vulgárně jí uráželi a tak je museli vyhodit. Autor článku Ondřej Stratilík o aktivistech “Přátel Srbska” mluví doslova jako o nezvaných hostech. Ti byli údajně vykázáni. Vše prý natáčela slečna, která rovněž chtěla jediné – vyvolat konflikt.

Opak je pravdou. Členové Přátel Srbska přišli s DVD filmem, dokumentem o uloupeném Kosovu a plakáty s fotografiemi a nápisem “Uloupené Kosovo” k Madeleine Albright a žádali podpis. Okamžitě byly plakáty odstraněny, Albrightová rezolutně odmítla je podepsat, pořadatelé obratem začali odstrkávat všechny zúčastněné členy Přátel Srbska pryč.

Na záběru kamery pak při otočení se za Albrightovou jde naopak vidět jí samotnou, která tehdy ještě v pozici ministryně zahraničí USA, hází další plakát právě po aktivistech. Ti žádali, aby Albright krom své knihy “podepsala i toto své dílo.” Ta byla vyvedena z míry a velmi hlasitě začala na lidi pokřikovat anglicky “jděte pryč!”

Ostraha pak vzala plakáty z rukou zúčastněných a ti, rozhození z agresivní reakce, začali hovořit o svobodě názoru a muchlání plakátů označili za protiprávní. “Tak si je vemte a strčte si je někam,” řekl člen ostrahy. Další člen ostrahy několikrát rukou praští do kamery, která událost natáčí. Pořadatelka volá policii. Je arogantní, ironická, o aktivistech hovoří jako o agresivních jedincích. Ti jsou nadále odstrkováni a přetlačováni.

Když dorazila policie, bylo členům Přátel Srbska oznámeno, že si pořadatelé “nepřejí, aby tady byli.” Všechno ostatní můžete shlédnout na tříminutovém videu z YouTube. Madaleine Albrightová v roce 1999 bez mandátu OSN rozhodla o bombardování Kosova. Při něm zahynuly tisíce civilistů, drtivou většinou Srbů. Po předání Kosova z rukou Srbů k rukám Albánců, kteří dodnes pracují na etnitcké čistce, Albrightová s dalšími politiky na území nakoupili podniky a firmy a vydělali až stovky milionů dolarů.

Čtěte také: Madeleine Albrightová: strůjce bombardování Kosova, která se netají nenávistí k Srbům

Události

Švédský stát se hroutí pod náporem migrantů, vláda má však strach z Ruska

Zní to až neuvěřitelně pateticky. Multikulturní fanatici překročili hranice soudnosti. Zatímco ve Švédsku média a hlavně policie tají násilnosti migrantů, především muslimů a na povrch občas vyplují velké aféry, jako byla třeba znásilnění v rámci dvou ročníků festivalu pro mladé, odsouhlasila vláda, která “demokraticky” svým paktem zabraňuje opozici, aby se dostala k moci, povolení vstupu vojsk NATO na své území.

Důvodem pro vládu je údajný strach z Ruska. Země již dvě stě let drží status “neutrální.” Nyní však nejspíše podlehla masáži Evropské unie a USA. Do Švédska tak zamíří armáda NATO, aby Švédsko “chránila před možnou ruskou agresí.” Multikulturní Švédsko, kde každá čtvrtá žena někdy v životě čelila sexuálnímu násilí ze strany imigranta, se tak smiřuje se zánikem sebe samotného, ale z Ruska, které skandinávskou zemi nikdy nezmínilo, mají strach.

Samotní Švédové sami o sobě od švédských politiků slýchají neuctivé narážky. Podle bývalého šéfa současné vládní strany je například Švédsko “kulturně prázdná země”, které “rozmanitost právě tuto kulturu konečně donese.” Podle jiného člena vlády stojí za sexuálními útoky migrantů hlavě “švédské zkažené alkoholové zvyky, známé ještě z vikingských dob.” Další urážky politiků vůči Švédům ne videu níže:

Stoupá také pravděpodobnost, že se Švédsko připojí k NATO. Podle naší redakce se mu například líbilo bombardování srbských civilistů a vlaků, které rozvrátilo mnoho rodin, nebo samotná krádež Kosova ve prospěch muslimů, kteří dodnes pracují na etnické čistce území od Srbů. Nebo na to zkrátka nehledí. Průzkumy uvádí, že zatímco ještě před několika lety vstup do NATO podporoval jen každý pátý Švéd, nyní je to už 40%.

Čtěte také: Madeleine Albrightová: strůjce bombardování Kosova, která se netají nenávistí k Srbům

Případy multikulturního fanatismu, Události

Šikana Samkové kvůli kritice islámu. Svoboda slova stojí nad propastí

Klára Samková nese následky projevu svého názoru na islám, který v rámci konference Máme se bát islámu? porovnala s nacismem a komunismem, načež v reakci na její slova několik diplomatů islámských zemí opustilo místnost, moderátor diskuse chtěl právničce vzít slovo a Ázerbájdžánský diplomat bránil islám slova “nemůžete srovnávat náboženství s nacismem.”

Čtěte také: KOMENTÁŘ: Muslimští diplomaté se neurazili, jen jim došly argumenty

Na nátlak přísedících mohla Samková svojí řeč dokončit. Nyní ale čelí kárnému řízení v rámci Advokátní komory. Jejím nejhorším výsledkem může být i to, že Samková nebude moct vykonávat právnickou činnost a navíc může dostat šestimístnou pokutu. Návrh podal JUDr. Jaroslav Krym. Advokátní komora jeho návrhu vyhověla, přestože je svoboda projevu deklarována v české ústavě. Krym však tvrdí, že se jedná o porušení právnické etiky. Poslední, kdo se ozval v tomto případě, byl, pro nás ne příliš překvapivě, samotný turecký velvyslanec. Ten, a níž by vyslechl celý její projev, označil jej za urážku islámu a požaduje trestní stíhání.

Samková však není jediná. Velký tlak na vedení Jihočeské univerzity byl vyvíjen i na vyloučení Martina Konvičky. To už je dva roky starý případ, kdy multikulturní aktivisté označovali Konvičku za neonacistu, rasistu a islamofoba a pro jeho urážky na islám požadovali vyloučení. Též čelil kárnému řízení a byl napomenut, a to pouze za vulgarity při komunikaci. Jeho názory na islám vedení bere jako součást svobody projevu.

Stejné problémy jako Samková má i soudce Miloš Zbránek. Ten čelí kárné žalobě u Nejvyššího soudu za satirické texty o migraci. Jedním z hlavních jeho článků je například Dopis dezorientovaného běžence. Přečtěte si ho a můžete sami usoudit, zda se jedná o nebezpečný text, jehož vytvořením Zbránek ohrožuje nestrannost soudu. Hrozí mu, stejně jako Samkové, že přijde o práci. Pro vás zde máme pár prvních vět z textu.

“Bylo to vloni, kdy k nám do vsi přišli lidé, kteří nám prozradili, že kdesi na severu je světadíl Evropa, který musíme zachránit. Zle se mu totiž vede, obyvatelstvo je na vymření, všude spousta práce, kterou nemá kdo udělat, mladí lidé v evropských zemích zkrátka nevědí kam dřív skočit a pro množství práce nemají ani čas plodit děti. Každý pomocník z Afriky, který přijde Evropě na pomoc, obdrží dům, auto a kozatou blondýnu zdarma.”

České společnosti, stejně jako v celé EU, tak hrozí, že další satira proti multikulturalismu bude psána anonymně. Již nyní německá policie pořádá razie do domácností a kanceláří administrátorů nepohodlných hnutí, webů a facebookových stránek, zabavují počítače a “pachatele” zatýkají. Mezitím však policii uniklo, že po Německu běhá až 150 000 cizinců bez dokladů.

V Česku známe ještě jeden případ čirého komunistického nahlašování. Jan Čulík, autor z Britských listů, nahlásil doktora Rogozova v britské nemocnici, kde pracuje. Uvedl, že používá texty, které uráží islám a zesměšňují muslimy. Rogozov píše své kritické texty na Lidovkách a na iDNES.cz. O část jeho příběhu, kdy z hygienických důvodů odmítl na sále kolegyni v hidžábu, se zajímala přední britská média. Nahlášení Čulíkem, který jej označil za pravicového extremistu, donutilo nemocnici, aby jej postavila mimo službu.

Čtěte více: Český lékař v Británii kritizoval islám, byl nahlášen Čulíkem a suspendován

Toto je příběh tří Čechů. Advokátky, soudce a lékaře. Všichni tři mají vysokoškolské tituly. Všichni tři jsou součástí české elity. Všichni tři jsou však popotahováni za jediné. Za svůj názor. Máme se tedy bát projevit veřejně, co si myslíme? Svoboda slova stojí nad propastí. Záleží nyní na tom, jak dopadnou tito tři. Pokud bude jejich chování oficiálně odsouzeno, svoboda slova z toho okraje spadne a my budeme pouze doufat, že ten pád přežije…

Události

Volební účast nad 500% a 16-letí voliči. V Rakousku vznikají petice za nové prezidentské volby

Od vyhlášení výsledků čelí volba prezidenta Rakouska velmi vášnivé diskusi. Během několika dní vyšlo najevo mnoho pochybností a příznivci poraženého kandidáta Hofera (FPÖ) požadují vypsání nových voleb. Za tímto účelem vznikla například i petice, která termín stanovuje na září. První kritika se vznesla hlavně na korespondenční hlasy, které volbu rozhodly a otočily ve prospěch Van Der Bellena, kandidáta, který se označil jako nezávislý, ve skutečnosti stále členem zelených s podporou všech stran krom FPÖ.

Čtěte také: Novým rakouským prezidentem je kandidát zelených. Ve vládě nechci populisty, varuje

Korespondenční systém podle kritiků nezajišťuje kontrolu pravosti, například v domovech důchodců je velmi snadná cesta k tomu, aby postarší lidé volili toho kandidáta, kterého za ně vyplní jiná osoba. Existují také stovky hlášení o prodeji nevyplněných korespondenčních lístků. Nejvíce jich navíc přišlo z Vídně a ze západu země, kde jsou velmi četné muslimské a přistěhovalecké komunity. Ti mají též právo volit. Média a propagace Bellena je mohla přimět k mobilizaci a ještě intenzivnějšímu volení.

Nejvýraznější petice zatím nasbírala přes 15 000 hlasů. 500 000 internetových hlasů je údajně potřeba k tomu, aby bylo téma nových voleb projednáváno oficiálně. V petici se například tvrdí, že očití svědci viděli volit i šestnáctileté osoby. Přitom hranice pro volby je, stejně jako u nás, 18 let. Další pochybnosti vyvolávají čísla o účastech v některých okrscích.

Tak například městečko Ybbs se jako první pochlubilo neobvykle vysokou účastí na volbách, a to dokonce 147%. Přestože kritikům se postavily úřady, které číslo svedly na chybu při zápisu, hlasů, které jsou nedůvěřivé k počítání při volbách, je více a více. A jsou hlasitější. Kritizují zejména netransparentnost počítání korespondenčních hlasů. Den po vyhlášení výsledků se navíc rozšířilo další šílené číslo účasti voleb.

Rakouský Linz měl mít volební účast cca 3 000 lidí. Mezi nimi se však za podivných okolností objevilo přes 20 000 hlasů pro Van Der Bellena. Díky tomu účast v Linzi dosáhla hodnotu 598%.

Sám poražený kandidát Hofer vyzval své příznivce ke krocení emocí a k táhnutí za jeden provaz. Již v den vyhlášení výsledků uznal porážku a poděkoval za šokující podporu. Jedinou stranu v prezidentských volbách volila téměř polovina lidí. Hofer také vyvrátil diskuse o jeho nasazení do čela FPÖ na úkor současného šéfa Stracheho. Do parlamentních voleb 2018 půjdou svobodní jako největší favorité.

Případy multikulturního fanatismu

Jak multikulturalismus děsivě dělí společnost: čeká nás série těsných voleb

Van Der Bellen nebude jistě jediný vítěz, který porazí svého oponenta doslova o prsa. Dokonce se takový výsledek očekává všude ve světě. Následkem potlačování antiislámských nálad, velmi tragické politiky EU v případě migrace a nejen v tom případě a hlavně kvůli celkovému multikulturnímu systému, který nálepkuje kritiky a oponenty doslova extremistickými výrazy, se společnost rozděluje.

Velké kritice čelí Rusko, jehož politika potlačuje mnohé antiruské názory a kritiku Putina. To je fakt. Pokrytecky však Evropská unie ignoruje velmi nebezpečně turecké razie a zavírání v opozičních médiích. A USA úspěšně přehlíží popravování v Saúdské Arábii. všechny údajně vyspělé západní demokratické státy toto všechno dementují a ignorují, aby na stejný problém, akorát na počet obyvatel v mnohem nižší míře, upozorňovali v souvislosti právě s Čínou a Ruskem.

Celá Evropa, politici a média navíc velmi úspěšně přehlíží nebezpečné a někdy i smrtelné výlevy krajní levice proti kritikům multikulturalismu, islámu a migrační politiky EU. Ve Francii řádí Antifa – vražedné komando, v Německu se rvou se stoupenci Alternativy pro Německo (AfD), ve Švédsku plení a v Česku vylévají kyselinu a obsazují budovu. Toto vše pak ve své výroční zprávě uvedou v jednom odstavci, aby na dalších pěti až deseti stránkách podrobně politici popisovali kritické demonstrace a screenshoty na Facebooku, který již déle potlačuje opačné názory.

Čtěte také: Fašista musí zemřít: Antifa po Evropě plení a vraždí

Stejně choulostivě, jako si poradili s Hoferem, kandidátem na prezidenta Rakouska, si média a politici počínají například s kandidátem na prezidenta USA Donaldem Trumpem, kandidátkou na prezidenta ve Francii Marií Le Pen či britským referendem o vystoupení z Evropské unie. Takže zatímco Hofer je populista, představitel krajní pravice a pro některé i fašista, Trump je buran, lhář a podnikatel, který sice momentálně vlastní miliardové impérium, ale je velmi špatný, protože jej údajně pronásledují dřívější podnikatelské neúspěchy. O fašismu se v souvislosti s jeho osobou mluví též.

A nakonec odchod z EU. Po tajemné dohodě s EK se premiér Británie Cameron snaží i za peníze daňových poplatníků uvádět projekty a propagační výzkumy, proč by případný odchod z EU byl špatný pro Evropu. Británie by prý ztratila stovky tisíc pracovních míst, zpomalil by se růst ekonomiky, “Brexit” by udělal radost hlavně teroristům z Islámského státu a hlavně by se ohrozil evropský mír. Jako kdybychom snad po útocích na nějaký mír vůbec věřili. Je to spíše stav, který jakž takž drží tajné služby a hráz praská pod náporem ilegálních imigrantů bez dokladů.

A hlavně je vidět, že nenávistné kampaně fungují. Hofer prohrál o šest desetin procenta. 32 500 hlasů v zemi, kde žije 8,5 milionu lidí, je přeci jen velmi těsné. Rozhodl zřejmě zákon, který přistěhovalcům dává volební právo. Van Der Bellen totiž vyhrál v těch okrscích, kde je vyšší podíl přistěhovalců a větší muslimské komunity. Proti takzvanému Brexitu podle průzkumů bude hlasovat cca 53% lidí. Opět zde bude velmi těsný výsledek. Stejně tak se daří držet vyrovnanost mezi Clintonovou a Trumpem (49:51).

Čtěte také: Novým rakouským prezidentem je kandidát zelených. Ve vládě nechci populisty, varuje

Ať budou výsledky všech takových voleb jakékoliv, budou to vlastně porážky. Výsledky budou tak těsné, že se v zemi objeví téměř polovina obyvatel, kteří budou prostě nespokojení. Politická stabilita se může zhroutit a s ní může společnost vstoupit do občanské války, ke které máme i tak poměrně blízko. Bitky mezi názorovými stranami jsou v Německu a Francii na denním pořádku, vyhrožuje se ze všech stran, jedna strana si myslí, že si může dovolit vše, druhá je frustrovaná z ignorace jejich názorů a nálepkování.

Obyvatelstvo kvůli multikulturalismu vstupuje do veliké společenské krize. Jestli bude občanská válka skutečně poslední východisko, rozhodnou další volby v následujícím roce až dvou. Pokud vyhrají multikulturalisté, bude tento neblahý fenomén, jenž ničí národy mnohem více než válka mezinárodní, prakticky nevyhnutelnou zkratkou z krize. A bude to hodně bolet…