Archiv autora: admin

Události

Novým rakouským prezidentem je kandidát zelených. Ve vládě nechci populisty, varuje

I kdyby FPÖ, rakouská strana Svobodných, vyhrála parlamentní volby, které se uskuteční v roce 2018, udělám vše pro to, nejmenovat jejího předsedu kancléřem. Není to v ústavě. Udělám vše pro to, abych tomu zabránil, upozorňuje Van Der Bellen, nový rakouský prezident, který po sečtení korespondenčních hlasů stáhl více než stotisícový náskok Hofera a vyhrál velmi těsně, jen o několik tisíc hlasů.

Rakouská média a poražení kandidáti tak úspěšně mobilizovaly síly voličů pomocí neustálých nálepek a zatímco ultralevicový Van Der Bellen byl uváděn jako profesor, Hofera média označila za populistu a krajně pravicového. Demonstranti beztrestně na protihoferovské demonstrace chodili s nápisy, ve kterých jej označovali bezdůvodně za neonacistu a česká média hovořila o fašizaci Rakouska a co víc, mluvila o Hoferovi jako o prvním fašistickém prezidentovi v Evropě od druhé světové války v případě jeho zvolení.

Rozhodlo se zřejmě ve Vídni, ve městě s vysokým počtem muslimského obyvatelstva, které samozřejmě volilo Bellena. Korespondenční hlasy ve Vídni dopadly 63% pro něj, 37% pro Hofera. V neděli získal Bellen ve Vídni přes 61%.

Lid v Rakousku však, i přes porážku, ukázal rostoucí nevraživost vůči současné vládě. Téměř polovina zúčastněných voličů vyjádřila zvolením Hofera sílu, jakou má strana FPÖ, nebo spíše její myšlenky a názory jejich členů. FPÖ bude patřit mezi hlavní favority parlamentních voleb, které se konají za dva roky. Podobné drama jako v rakouských volbách se očekává i v USA. Na podzim tam změří síly opět údajně fašistický a buranský Trump s Hilary Clinton, která se nechala slyšet, že v případě zvolení bude ve vojenských krocích navazovat především na činnost George Bushe a Barracka Obamy.

V červnu budou Britové hlasovat, zda chtějí zůstat v EU. Na základě mohutné z daní placené propagandy premiéra Camerona se očekává, že se Britové rozhodnou zůstat. Na podporu jim chceme poslat krátký dopis, ve kterém jim jako Češi vyjadřujeme podporu. K podpisu zde. Stejné drama se očekává i u nás. V Česku vznikají politické strany s postoji kritickými vůči multikulturalismu, jejich základny se však rozpadají zevnitř. Voliče tak v Česku čeká veliké dilema a spíše než vítězství například velmi čerstvé Alternativy pro ČR se očekává hořké vítězství současných vládních stran.

Velmi těsný výsledek voleb může také znamenat, že Hofer může výsledky nechat ještě zkontrolovat soudem. Zneplatnění každého hlasu mohlo být rozhodující a v případě voleb proti multikulturním kandidátům, kteří se nestydí nálepkovat a urážet oponenty, by bylo na místě zkontrolovat, zda všechny hlasy byly zneplatněny právem, či zda se jednalo o machinaci.

Ukázka z rozhovoru pro Lidové noviny, ve kterém Bellen uvádí, jak udělá vše pro to, aby nemusel jmenovat do čela vlády dle něj “populistu” z FPÖ. Celý rozhovor zde.

LN: Jak byste se jako aktivní prezident postavil ke jmenování šéfa Svobodných (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho kancléřem, pokud by vyhrál volby?

Nejmenoval bych ho a hned řeknu proč. Svobodní i média nás celý loňský rok trápili tím, že tato strana na podzim vyhraje volby ve Vídni a Strache bude novým starostou.

A výsledek? Nic se nestalo a Svobodní získali akorát pozici obvodního starosty ve vídeňské čtvrti Simmering.

A uvedu ještě jeden důvod, který je možná důležitější: Evropská unie se nachází už beztak v nejtěžší krizi od svého založení. V řadě členských států se začínají projevovat nacionalistické a populistické strany, jejichž cílem je Unii rozložit a zničit.V ústavě se nepíše, že šéf nejsilnější strany musí být jmenován kancléřem.

A jmenovat v takové situaci Stracheho kancléřem by bylo chybou. Proto říkám, že udělám všechno proto, abych tomu zabránil. Uvidíme, co by pak bylo, ale určitě bych byl aktivní a jenom bych nepřihlížel.

LN: Argument, že je třeba respektovat vůli voličů a volební výsledky nepřipouštíte?

Souhlasím. Ale silná legitimita prezidenta vyplývá z mandátu, který získal v přímých volbách.

Naopak kancléř takto přímo volený není. Nelze přeci říct, že jeden způsob volby by byl méně demokratický než druhý.

Úkolem prezidenta je garantovat řešení, která by nebyla v rozporu s ústavou nebo evropskými hodnotami.

 

 

Události

Dokáže se člověk třikrát bodnout do srdce a uklidit? Podle nejspíše multikulturního vyšetřování je to možné

Bodnete se třináctkrát, z toho třikrát do srdce a jednou do plic. Jste křehká mladá žena. Děláte to obouruč. A aby toho ještě nebylo málo, vytřete, aby kolem vás nebylo moc krve. Myslíte si, že je to vůbec možné? Podle policie ČR ano. Ta uzavřela sebevraždu Anety R. U ženy prý propukla toxická psychóza. Zkusme si v krátkosti tento případ zrekapitulovat.

Dívka popíjela a také si vzala kokain v baru s přáteli a ti měli vzít taxi a odvézt jí domů do jejího bytu v Letňanech. Tam její kamarád, pozor na jméno, Ahmad H. a kamarádka Kateřina J. šli spát do ložnice v bytě. Později Ahmad vstal a šel si pro vodu, když v tom spatřil Anetu, jak se obouruč bodá. Nůž jí tedy vytrhl a ona jej u toho měla pořezat. První nesrovnalost je již zde. Při ohledání bytu Ahmad i Kateřina tvrdí, že nůž měl být v ložnici, ale našel se v kuchyni.

A nyní přijde řada nesrovnalostí. Matka Anety nedostala dosud její halenku a podprsenku. Ta měla být roztržená nebo rozstřižená poblíž balkonu. Policie pak nevyslechla téměř žádné svědky. Krom Kateřiny a Ahmada nikoho. Přestože Kateřina po příjezdu lékaře hystericky upozorňovala na přítomnost čtvrté osoby v bytě, policie jej oficiálně nevyslechla. Doktor navíc tvrdí, že po svém příjezdu si všiml na počet ran neobvykle malého množství krve a vlhké podlahy, která byla pravděpodobně čerstvě vytřená. Policie nevyslechla ani taxikáře, který je vezl. Ten by mohl určit, kolik osob cestovalo z baru.

Další záhadou je, že poté, co si matka dívky zažádala o novou pitvu, zjistilo se, že oběti chybí srdce. To obvykle v těle po pitvě zůstává, ale mohlo se také stát, že lékař srdce odebral kvůli histologii a už jej nevrátil. Policie v případě smrti třiadvacetileté Anety neprovedla ani rekonstrukci události, aby se tak potvrdilo, zda je scénář, který tvrdili přítomní svědci, vůbec reálný.

Podle telefonu a sms zpráv bylo prokázáno, že na drogách byl několik dní v kuse i Ahmad. Ten byl po psychickém kolapsu vyslechnut až několik dní po události. Také byl na detektoru lži, kde měl podle odborníků i několikrát lhát, což ale podle naší legislativy nelze použít jako přímý důkaz čehokoliv a policie se tím odmítla zabývat. Policie si také mohla u Ahmada nechat vypracovat psychiatrický posudek, který by se dal použít jako argument k důvěryhodnosti svědka, avšak neučinila tak.

Na případu se vystřídalo několik státních zástupců. Redaktoři serveru Aktuálně.cz se pokusili je kontaktovat. Jejich nadřízená pouze vzkázala, že je to pro ně uzavřená věc a odmítla událost komentovat. Navíc matce policie spis předala až půl roku po uzavření případu. Policie odmítla severu Aktuálně.cz sdělit jakékoliv informace, ani důvod, proč došlo k takovému prodlení. Ten nevysvětlila ani zoufalé matce Anety.

Podle oslovených lékařů není nemožné se třináctkrát bodnout nožem. Při toxické psychóze je to teoreticky pravděpodobné. Člověk však musí vyvinou velkou sílu a bodat obouruč, což také nelze vyloučit. Potíž však je, že policie ČR od začátku pracovala s jedinou možnou verzí – sebevraždou a odmítla přihlédnout na jakékoliv zpochybňující okolnosti. Případ tak bez rekonstrukce, vyslechnutí svědků, řadě nesrovnalostí a aroganci případ uzavřela.

Na popud vrchní zástupkyně Bradáčové se dál zabývá pražská policie, která řeší násilnou trestnou činnost. Kriminalisté se k případu zatím nevyjadřují.

 

Události

Rozhovor s Vrobelem a romský slovník. Na základkách vychází časopis RedWay

Časopis RedWay magazine je typický příklad multikulturního ideologického tisku. Vychází pro žáky druhých stupňů základních škol, gymnázií či knihoven. Zajímavé je, že vydavatelem tohoto časopisu, který vychází pravidelně, je Česká kardiologická společnost, tedy cosi jako lékařský spolek, ale časopis jako takový zdaleka o lékařství není.

RedWay obálka

Poslední číslo časopisu je na téma lidská práva. A uvnitř se dějí velké věci. Hlavní rozhovor na toto téma redakce vedla, a teď se podržte, s Janem Vrobelem, aktivistou, který například Tomia Okamuru označil za “pojebaného šprta, naškrobeného prcka – nácka či zahrádkového píčuse, převlečeného do ubrusu.” Dále je známý tím, že píše na stránky manipulatori.cz o údajné nenávisti a je mu jedno, že jeho redakční kolega Lukáš Větrovec v brněnské mešitě kázal nenávist proti Židům. Redaktorka jej chválila “vystudoval práva na Karlově univerzitě, takže o lidských právech bych na rozhovor těžko hledala někoho vhodnějšího.” V rozhovoru Vrobel uvádí “Právo na informace neznamená, že všichni máme nárok vědět všechno.”

V první polovině posledního čísla vidíme něco ještě výraznějšího. Nachází se tam nálepka, kterou používají ultralevicoví extremisté s nápisem “Good night, white pride,” neboli “sbohem, bílá hrdost.” GNWP.cz je server propojený s teroristickou Sítí revolučních buněk. Miničlánek upozorňuje, že GNWP.cz pokládá do jedné linie xenofobii, homofobii a neonacismus. Potvrzuje tak, že tuto nálepku věnuje i slušným odpůrcům, aby tak omlouvali násilí proti nim.

GNWP

Dále se v časopise nachází několik dvojstran z dílny neziskové organizace Amnesty International o lidských právech. AI je známá svým velmi jednostranným postojem a obhajobou multikulturalismu za každou cenu. Následuje dvojstrana o rozboru údajně “v mnoha ohledech fascinující” romštiny. Dále pak článek o veganech a o jejich vysokém podílu v Izraeli. A jako vrchol multikulturní vyrovnanosti několik parodií na křesťanství.

Zajímavý je též článek o moderním umění, které je, citujeme: “popřením všeho zastaralého a zatuchlého a obdivováním nového světa, kde je ideálem svoboda a lidská práva.” A jak tedy vydavatel vysvětluje, že vydává časopis propagující multikulturalismus, přestože se jedná o především lékařské uskupení?

“Časopis koncepčně vychází z definice WHO, která uvádí, že zdraví není jen absence nemoci, ale též celková fyzická, psychická a sociální pohoda, zabývá se též prevencí sociálně patologických jevů,” tvrdí. Názor si můžete udělat sami. Jako každá nezisková iniciativa je zdarma k přečtení. http://www.redwaymag.cz/archiv-cisel/

 

 

Případy multikulturního fanatismu

Multikulturní facebookové stránky blokující oponenty

Je to až paradox, ale iniciativy, které se ohání demokracií a bojem proti nenávisti a organizace, které v oblasti islámu vyzývají k dialogu, dialogu brání. A není to náhoda, jelikož těchto facebookových stránek je poměrně velké množství.

HateFree Culture vás vždy zablokuje nejen za urážky, ale i za údajnou lež. Například Ivan Běhounek byl málem zablokován za lež, když tvrdil, že HateFree na svých stránkách tvrdí, že se nevylučuje demokracie a islámské právo sharia. Na svých stránkách to skutečně mají, od Bronislava Ostřanského, ale neomluvili se. Stejně tak jiný bloger HateFree loni upozornil, že spolupracují s webem, kam píše Lukáš Větrovec, známý islámský protižidovský kazatel. Za lež ho zablokovali, přestože HateFree příspěvky stránky e-islam a manipulatori.cz sdílí a odkazuje dodnes.

Cemper si vás zablokuje automaticky. Jeho stránky Proti projevům nenávisti a Stop rasové i náboženské nenávisti blokují profily například právě podle jejich názorů na diskusích pod příspěvky stránky HateFree Culture. Dlouhodobě zadlužený Cemper slouží jako trollingový partner Hate Free. Na facebooku uráží oponenty ve chvíli, kdy stránce HateFree Culture dochází argumenty. Samozřejmě bez blokování.

Stejné chování jako Cemper a HateFree Culture vykazují “shodou náhod” i levicoví extremisté. Takzvaná “Klinika” nejen, že na svém facebooku lidi blokuje již po prvním kritickém příspěvku, aktivisté přímo z budovy, kterou prohlašují za “společensky otevřenou všem”, vyhodili Jiřího Doležala, protože je údajně xenofob a pro takové lidi tam místo není. Stejně tak si vás zablokuje stránka Socialistické solidarity, jejímž členem je i antisemita Májíček. A podobně to chodí na stránce Antify, aneb “good night, white pride,” a podobné chování uzavírá další součást teroristické Sítě revolučních buněk, iniciativa Ne rasismu!, která zase na demonstracích hlásá “stop české národní hrdosti.”

Čtete také: Fašista musí zemřít: Antifa po Evropě plení a vraždí

A aby toho nebylo málo, velmi efektivně bojuje s diskutéry i facebooková stránka neziskové organizace Romea, o.p.s. A co je úplně nejlepší vrchol? Krom Evy Zahradníčkové, všechny mediálně známé konvertitky k islámu v Česku též nepřipouští diskusi s lidmi, kteří mají jiný názor. Stačí jediná věta. Tak bychom mohli pokračovat. Jisté je, že čím známější a aktivnější jste, tím méně prostoru na diskusi od multikulturalistů dostanete. Pak kdo je tu demokrat.

 

Případy multikulturního fanatismu, Události

KOMENTÁŘ: Muslimští diplomaté se neurazili, jen jim došly argumenty

Diplomaté Turecka a dalších muslimských zemí opustili sál při projevu právničky a aktivistky Kláry Samkové o islámu. V rámci debaty s názvem “Máme se bát islámu?” Samková prohlásila: „Islám si osobuje právo budovat paralelní právní systém,“ a doplnila „Islám je stejný jako nacismus, fašismus a komunismus. Je státní zločinnou a zločineckou ideologií.“ K odchodu muslimských diplomatů ještě přisadila: „Jste na cestě vrahů, nezbude po vás nic, název vašeho náboženství bude vyslovováno s odporem,“ dodala.

Ázerbájdžánský diplomat si poté vzal slovo a řekl: “nemůžete srovnávat náboženství s nacismem.” Tato věta, jakoby celou záležitost shrnula. Islám jako ideologie je ze svého vnitřku i od svého stvořitele, takzvaného proroka, plný násilí a nespravedlností. Islám jako takový prosazuje práva, která si nedokážeme v 21. století vůbec představit. I Evropský soud pro lidská práva vydal v roce 2003 rozsudek, podle kterého je islámský zákoník sharia neslučitelný s lidskými právy. A hlavně, uvědomme si, kolik nemuslimských států na světě má náboženský zákoník jako inspiraci pro vytvoření oficiálního právního řádu? Těch muslimských je mnoho.

A tak, jediná možná obrana islámu je ta, že je jako náboženství pod ochranou právních řádů a je tak, i přes všechny důkazy o jeho špinavostech, obhajováno v rámci svobody vyznání. To mimochodem sama Samková uvedla pro Českou televizi. Navíc dodala, že prvními oběťmi islámu jsou Arabové a Peršané a že je jí to líto. Zopakovala však to srovnání s nacismem a jinými režimy. A my s ní souhlasíme. Jediný skandál, kterého jsme si všimli, byl ten, když několik muslimských diplomatů neslušně opustilo místnost uprostřed projevu Kláry Samkové. Takhle se tedy ten “mezináboženský dialog” nevede. Tím se vracíme do dob kritizování církve za Jana Husa.