Archiv rubriky: Případy multikulturního fanatismu

Blog, Případy multikulturního fanatismu

Němci se začali bát Němců, líčí lidé v Clausnitz. Pokud vůbec promluví, píše iDNES.cz

Donedávna bezvýznamnou saskou vesničku Clausnitz kousek od českých hranic ovládly nenávist a strach. Po 19. únoru, kdy tam dav zablokoval autobus přivážející běžence, se v ní střídají televizní štáby. Lidé se začali bát, místní si navzájem nevěří. A nechtějí mluvit, jak zjistila reportérka MF DNES Andrea Angermannová.

„Je to obranná reakce. Mým známým někdo telefonem vyhrožoval, že mají před sebou poslední dvě hodiny života. Je to teď šílené,“ řekla mi starší žena. Ale až poté, co jsem ji ujistila, že jsem z cizích novin. Měla strach, že jsem vládou najatá udavačka. Uvěřila mi, až když jsem jí ukázala český novinářský průkaz.

Obyvatelé se bojí o práci

Lidé v Clausnitzu tvrdí, že nesouhlas s vládní politikou by je mohl připravit o práci. Kvůli nálepce „rasista“. Z pětadvaceti oslovených lidí se mnou mluvilo pět. Tři hodiny jsem chodila po Clausnitzu a přemlouvala místní, aby mi k události něco řekli. Podmínkou bylo žádný diktafon, tužka, papír či mobil. Utajení identity. A odchod na klidné místo, kde nikdo nebyl. Hlavně daleko od domu, kde zpovídaný bydlí. Všichni se znají. Běda, jak se v nějakém okně pohnula záclona. Rozhovor skončil.

Policie chránila dveře autobusu

Policejní zpráva popisuje události z 19. února následovně: traktor a auto s přívěsem zablokovaly cestu autobusu, který večer přivážel do domů v ulici Cämmerswalder migranty. Asi stovka lidí vykřikovala hesla „Cizinci pryč“. Dav pak obklopil autobus s migranty a podle šéfa policie v Chemnitzu Uwe Reissmanna strážci zákona v tu chvíli nebyli schopni lidi držet od autobusu.

Proto se policie zaměřila na ochranu dveří, ale vyděšení uprchlíci odmítali vystoupit, policisté první museli vyvést násilím. Jenže lidé, kteří tam byli, se brání. Migranti jim prý ukazovali vulgární gesta. „To se pak nemohou divit, že na ně lidé křičeli… Jak jsem slyšel, už cestou autobus několikrát musel zastavit, protože migranti sem nechtěli. Proto také nechtěli vystoupit,“ říká Üdo, který je z nedalekého Holzhau.

„Do poslední chvíle nikdo nevěděl, jací lidé přijedou. Zda rodiny s dětmi, nebo mladíci z Afriky. Těch se po silvestrovských událostech v Kolíně bojí všichni. Proti rodinám ze zemí, kde je válka, nikdo nic nemá,“ dodal.

„Problém byl už samotný příjezd migrantů“

Podobně situaci vidí i Thomas Drechsel, místostarosta Rechenberg Bienenmühle, pod nějž Clausnitz spadá. Problém byl podle něj už samotný příjezd migrantů. „Z lidského hlediska není jedno, kdy přijedou. Není jedno, zda je světlo, nebo tma… V autobuse byla zhasnutá světla, byla tma, i lidé venku stáli ve tmě,“ líčí Drechsel (rozhovor s ním čtěte zde).

„Nikdo nevěděl, zda přijeli mladí mužové, kterých se lidé obávají, nebo rodiny s dětmi. To bylo vidět až na poslední chvíli, to už byl všude křik, vládly emoce,“ dodává. Na radnici se mnou byla i česká podnikatelka Bohumila Kamenzová, která vystupuje proti přílivu migrantů. Je totiž z blízkého Altenbergu a situaci v okolí zná. Starostu se zastihnout nepodařilo, podle neoficiálních informací jel incident vysvětlovat na policii.

Žádní fanoušci Pegidy

Události vyšetřuje speciální tým. I policie se totiž stala terčem kritiky za to, že jeden z uniformovaných mužů vytáhl z autobusu chlapce, který údajně sprostě gestikuloval. Šéf policie Reissmann kritiku odmítl. „Situace byla vysoce emotivní a napjatá, policie postupovala správně,“ řekl. Brzy na to se na policejní stanici objevil nápis, že Reissmann schvaluje násilí na dětech.

Situaci v Clausnitzu a Budyšíně, kde o několik dní později vzplála chystaná ubytovna pro migranty, už řešil i saský parlament. Saský premiér Stanislaw Tillich (CDU) uvedl, že vláda podcenila pravicový extremismus v Sasku. „Je třeba zesílit boj proti němu. Stát musí jasně ukázat sílu,“ zdůraznil. Výpovědi lidí v Clausnitzu dávají spíše za pravdu uznávanému politologovi Werneru Patzeltovi.

„Přestože vyjádření Pegidy (Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Evropy) na náměstí odmítají migraci a jsou radikální, lidé na náměstí ve své většině nejsou rasisté, extremisté nebo nepřátelé demokracie,“ upozornil.

Soused jde proti sousedovi

Němci jsou podle něj kvůli tlaku politiků ostře rozděleni. Clausnitz vedle strachu z migrantů ochromil i fakt, že jde soused proti sousedovi. Na jedné straně jsou zastánci prouprchlické politiky, na druhé lidé, kteří ji vidí kriticky, třeba proto, že statisíce migrantů země nemůže zvládnout. „A to levičáci na internetu ještě vyhrožují, že nám za ten incident vypálí muzeum. Němec nesnáší Němce,“ říká mi v Clausnitzu Inge, která chvátala domů za dětmi. „Doma často zvoní výhrůžné telefony,“ prozrazuje se slzami v očích.

Minulý čtvrtek se Clausnitz znovu dostal do centra zájmu, když se tam konal happening na podporu migrantů. Po obci se vylepovaly plakáty s promigrantskými hesly, lidé, kteří do obce přijeli, nosili migrantům dárky a jídlo. „Jsou tu fašisti, kteří nic nechápou. Azylantům jsem přinesl kávu a koláč, aby se tu nebáli a nemysleli si, že všichni jsme stejní,“ říká mi starší muž, který také odmítl říci, jak se jmenuje.

Migrace je však i dobrý byznys, nejen pro mafie převaděčů, ale i pro firmy vyrábějící třeba plechové ubytovací kontejnery či majitele hotelů, penzionů či bytů. Běžná taxa za pronájem pro migranty je čtyři až 4,40 eura za metr čtvereční. A to budí závist.

„Němci se vzájemně udávají“

„Všichni mají velký strach. Dřív děti do školy chodily samy, nyní to nejde, vozíme je sem na vyučování a zase vyzvedáváme,“ řekl Hans čekající v autě u školy. Má obavy z migrantů i sousedů. Poslední dny strávil stavbou plotu, aby zabezpečil majetek. Nahlas raději říká, že to je kvůli tomu, aby mu neutekl pes, aby nebyl označený za rasistu.

„Lidi se udávají, píšou se anonymy. Tohle skončí velkým třeskem,“ dodal. Jako on se i jiní ptají, kolik migrantů má ještě země zvládnout, dokdy se bude tolerovat kriminalita migrantů. Mnohé rozzlobila zpráva deníku Bild, že policisté mají rozkaz nestíhat uprchlíky, kteří se dopustili méně závažného trestného činu. Určení identity pachatele je totiž příliš nákladné.

Desetitisíce eur za taxíky pro uprchlíky

Stát už přiznává, že je třeba radikálně snížit poplatky za taxíky pro migranty na úřady a k lékaři. Jen v listopadu a prosinci Sasko utratilo za taxíky pro migranty 51 tisíc eur, proti čemuž protestovalo hlavně sdružení pro seniory. Nyní je však v centru zájmu médií Clausnitz. „Jo v Clausnitzu je peklo, řadě lidí neustále vyzvánějí výhrůžné telefony, kdo běžence nevítá, tomu se jde tvrdě po krku. Nejen místní,“ říká mi Peter.

„Okamžitě vypadněte“

Migranti v Clausnitzu nejsou v klasickém táboře za plotem, ale rozeseti (ve třech domech na konci obce) po bytech v činžácích. Kolem je klid. Když jsem si domy začala fotografovat, vyběhl z jednoho starší muž. „Co tady děláte, okamžitě vypadněte!“ křičel. Marně jsem vysvětlovala, že jsem z novin, že bych chtěla mluvit s běženci nebo s někým, kdo se o ně stará.

„Vypadněte a ihned přestaňte fotografovat ten dům!“ Mé argumenty, že nefotím žádné lidi, jen dům a nikde žádná cedule o zákazu není, nebral. „Zavolám policii, když ihned nezmizíte,“ řval a odhodlaně se blížil. Nehodlám riskovat… Mizím od domu i z Clausnitzu.

 

Případy multikulturního fanatismu, Události

Vražda multikulturní političky Cox může znamenat zvrat v brexitu

Vražda Jo Cox je již pár hodin po smrti političky opatřena několika otazníky, mnoha vykřičníky a minimálně jednou novinářskou lží. Ta však může způsobit zvrat. Zatímco ještě předevčírem vedli zastánci brexitu v průzkumech i o 13%, dnes může být všechno jinak. Neuvěřitelná mediální masáž například televize BBC podle redaktora ČT mění názor Britů na brexit. Chtějí údajně volit proti němu.

Co to vlastně bylo za lež? Útočník těsně před napadením političky Cox měl křičet heslo tamní antiislámské a vlastenecké strany Britain First, doslova tato dvě slova použil. Když pak novináři zkoušeli udělat rozhovor s dalšími svědky, ti naopak tvrdili, že žádné “Britain first” neslyšeli, tato svědectví neodvysílali. Existuje však jeden záznam, jenž dokazuje, že existují svědci, kteří od začátku taková hesla zpochybňují a neslyšeli je.

Video pouze s otázkou, zda svědek slyšel toto heslo s odpovědí máme pod článkem. Podle kvality usuzujeme, že bylo natočeno mobilem, jelikož autor videa předpokládal, že nepohodlnou odpověď média utají. Že by to bylo s Británií tak zlé? Jsou Britové tak naivní, že se nechají zvrátit takovou událostí? Vše nyní hovoří pro ano. V české televizi reportér například ohlásil, že mu řada doteď nerozhodnutých Britů odpověděla jasně: “Po této události budu volit proti brexitu.”

Zajímavé ale je, že se nezmiňují otazníky kolem vraždy Cox. Incident, až do střelby, měl trvat 15-20 minut. Za tu dobu političku nikdo nebránil. Poté, co vytáhl zbraň a střílel, měl dokonce ještě několik minut na to, aby z místa činu utekl. Policie nikde, dopaden byl až o několik desítek minut později. Problém tkví v již tak přísném zákonu o zbraních. V Británii nemáte šanci se bránit. Oběti útoku tedy smířeně situaci pozorují a většinou utíkají.

Vzpomeňme si na útok muslimy v metru, který s poměrně krátkým nožem v ruce ohrožoval lidi skoro půl hodiny a policisté jej v deseti zpacifikovali až po několika minutách. To vše jen kvůli přísnému postupu a strachu policistů z nepřiměřeného jednání vůči muslimům a jiným menšinám. Hrozí jim pak totiž vyšetřování nadřízených orgánů a následné obvinění z rasismu. Takže zatímco policisté ignorují rušení občanského pořádku mezi sousedy, jakmile zjistí, že si lidé stěžují ne člena nějaké menšiny, v téže ulici rozdají pokuty za špatné parkování v okolí špatně parkujícím vozidlům, ale jen těm, která patří rodilým Britům, asi aby příště neobtěžovali.

Důrazný vykřičník k celé události patří médiím. Televize BBC a další táhnout flotilu propagandy za “správný boj” zemřelé političky za “lepší svět”, ve kterém Cox počítala samozřejmě i s Británií, která bude členem EU. Cox prý obětovala čas, jenž mohla strávit s rodinou. Zbyly po ní dvě děti. Ty teď sledují v televizi dojemný příběh “dokonalé ženy”, kterou zabil nacionalista, jenž pokřikoval “Britain First!” Ta drzost multikulturních médií přetrvává, dvě fotografie utopených dětí migrantů se tito novináři využít nebáli, proč by tedy nevyužili smrt dospělé ženy?

Případy multikulturního fanatismu

Útočník z gay baru byl registrovaný Demokrat. Využil “gun free” zóny

Omar Mateen, devětadvacetiletý terorista, který zavraždil minimálně padesát lidí v gay klubu, zřejmě z velké části vděčí svému “úspěchu” zákazu zbraní v areálu klubu. Orlando je hlavně známo svým velmi přísným legislativním přístupem ke zbraním v porovnání s ostatními oblastmi USA. Lidé, kteří dodržují pravidla, se tak opět dostali do nerovné konfrontace s člověkem, který nedodržuje zákony a je mu tak jedno, kde se smí a nesmí nosit zbraně. Nyní přijdou na řadu opět silná slova o odzbrojení občanů. A to hlavně z řad tzv. Demokratů. Útočník z gay klubu byl navíc jeden z nich.

Syn Afghánce se netajil svým odporem k homosexuálům, jenže zatímco se v USA řeší téměř jakékoliv tvrdší slovo jako nenávistný projev, ze strach z obvinění z islamofobie úřady jeho přístup neřešily. Otec Omara, jak se prokázalo, je navíc dlouhodobým podporovatelem teroristické organizace Taliban. K útoku se přihlásil Islámský stát. Multikulturalisté tak mají před sebou těžké dilema. Otázka tedy zní: Obhajovat gaye nebo muslimy? Většina zůstane u muslimů.

Zásadní je tedy otázka: Co zamezí takovým masakrům? Co dokáže zabránit desítkám obětí způsobeným jediným muslimem, kterého média mylně označují za vyšinutého blázna? Odpověď najdeme v týden starém případu z Tel Avivu. Tam střelci vtrhli do restaurace a než je zneškodnila policie, postříleli 4 lidi. Svědci však popisují občany, kteří se zbraní v ruce před zákrokem policie pronásledují jednoho ze střelců.

Můžete si být jistí, že palestinští útočníci by stříleli, dokud by jim nedošly náboje, nebo dokud by je nezastřelila policie. Kdyby byli Izraelci odzbrojeni tak, jak tomu bylo například včera v gay klubu, pouze by utíkali a obětí by tak bylo mnohonásobně více, třeba i stejně jako právě v případu z Orlanda. Spoustu životů občanů tak zachránili samotní občané. V Izraeli je to navíc tradice, je tedy pochopitelné, že útočící Palestinec většinou zemře dříve, než stačí někomu ublížit.

Logika je jasná, zlého člověka se zbraní zastaví jen dobrý člověk se zbraní. Omezováním zbraní pro lidi, kteří se pohybují v mezích zákona, jen podporuje ty lidi, kteří se pohybují mimo zákon. Ilegální trh bude jen kvést a občané, neschopní se bránit útočníkovi s pistolí v ruce, budou dále umírat po desítkách. Kroky, které nyní například chystá Evropská komise, jsou též opačné. Drtivá většina teroristických útoků je páchána nelegálně drženými zbraněmi.

Nerozumná byrokracie multikulturních politiků a institucí dělá z občanů neozbrojené ovečky, stádo, které je, stejně jako v přírodě, ohroženo každým jediným predátorem. Přitom by se z ovcí mohli stát samostatné jednotky, které by pomáhaly policii a bezpečnostním složkám, a také svým sousedům, kolemjdoucím, přátelům a rodinným příslušníkům. Tuto možnost nám všem berou právě úředníci, které jsme ani neměli možnost si zvolit. Mezi tygrem, který pořvává “alahu akhbar” a jeho oběťmi tak stojí úředník, který hecuje a podporuje tyto tygry a jejich oběti jim podává doslova na talíři…

Případy multikulturního fanatismu, Výzvy k akci

NEZAPOMENOUT 2013: Romové skoro umlátili manželský pár. Vyvázli téměř bez trestu.

Duchcov. Jeden z večerů, kdy manželský pár (bělochů) se jde napít do baru. Cestou zpět potkají skupinku Romů. Šestnáctiletý, tedy nejmladší z nich, začne vulgárně a rasisticky pár urážet. V reakci na to se muž ptá, proč to dělá. A v tom to přijde. Neskutečná brutální rasistická mela. Romové bijí ženu na zemi, Romky jí dupou na hlavu, mohly jí zabít. Muž se snaží ženu bránit, několika romskými muži je od ní odtlačen, aby romské ženy mohly dál manželku bít, i když ona ležela nehybně na zemi.

“Mysleli jsme si, že to nemůžeme přežít,” říká muž, jehož identitu raději nebudeme dál připomínat. Dodnes se bojí vyjít na ulici. Nemohou pořádně jezdit do práce, na nákupy. Nikdo je nevyslechl a média? Pouze vyslýchala útočníky. Jak to neměli lehké, jak je jim to moc a moc líto. Velmi dojemné. iDNES.cz vydává několik článků o údajně smutných příbězích brutálních Romů, kteří pár málem umlátili. Video, ve kterém se mladý útočník omlouvá, je pod extrémním tlakem kritiky čtenářů.

A ti se ptají: “Budou odsouzeni jako útočníci z Vítkova?” Nebyli. Všichni útočníci opustili vazbu několik měsíců po soudu a navštěvují různá léčení. Odškodnění pro manžele? Nemají nárok. Právnička napadených se snažila za každou cenu bagatelizovat, že šlo o rasově motivovaný čin, přestože manželé tvrdili opak. Sama tak šla proti svým klientům. Zatímco útočníci z Vítkova dostali vždy výjimečné tresty, média místo toho kritizovala demonstrace na podporu napadených manželů. Ti nyní žijí v ústraní a žena se doposud léčí. Nikdo jim nikdy nenahradil ani korunu z ušlých mezd, kdy nebyli psychicky schopni vydělávat, protože se báli smrtelné odvety.

“Vyřídím si to s váma nožem, vy gádžovský mrdky!”

tak vyhrožoval manželům nejmladší útočník, a to za přítomnosti členů záchranky, která odvážela téměř zavražděný manželský pár. Přes to všechno však Romové vyvázli absolutně bez trestu, maximálně chodí za probačními úředníky. Žádné obvinění z rasového podtextu, prostě nic… Mlátit bílé je prostě legální, je to chvályhodné, je to naprosto v pořádku. To je multikulturalismus! Nezapomeňte NIKDY na tuto brutalitu…

Případy multikulturního fanatismu

Muhammad Ali: Muž, který přijal islám, aby nemusel do války a odpůrce rasového míšení

Vlastním jménem Cassius Marcellus Aladdin Mulligan Montmoreney O’Toole Clay, absolutní boxerská legenda se narodil v lednu roku 1942. Své jméno Muhammad Ali, jak jej známe, začal užívat až poté, co veřejně prohlásil, že je členem “Nation of Islam”, tedy islámského národa. Svojí muslimskou identitu přiznal právě tímto jménem. Ještě před ním své jménu upravil odloučením příjmení svých předků v době, kdy byli otroky a jmenoval se Cassius X. Nicméně až konečnou verzi, tedy Muhammada Aliho, prohlásil za své pravé jméno.

Po obhajobě titulu měl jako voják nastoupit do války ve Vietnamu. Ve svém proslovu však prohlásil: “Mám dvě možnosti: jít do vězení, nebo jít do války. Já jsem však řekl, že existuje alternativa – spravedlnost,” a odmítl se do války zapojit. “Box není to samé, jako jít do války se stroji, bazukami, granáty a bombardéry. Můj plán je ring, čistý souboj,” řekl dále v proslovu. Mimo něj pak prozradil, že klidně půjde do vězení, než aby se podílel na systematickém vraždění Vietnamců. “My jsme byli v okovech tisíc let,” řekl.

Spojené státy jej odsoudily na pět let. Ali také přišel o boxerskou licenci. To se psal rok 1967. Licenci získal zpět o tři roky později a hned v prvním zápase ukázal, že z formy rozhodně nevypadl. Jerry Quarryho porazil hladce po třech kolech. 8.3.1970 sehrál se svým sokem Joem Frazierem zápas, který prohrál až na skóre. Souboj byl označen za “boxerský zápas století”. Ještě v roce 1969 však Ali zaujal úplně jiným představením.

Tím byl projev o rasovém míšení, který přednesl velmi rázně, stručně a lidé tleskali. “Žádná bílá žena v tomto publiku, žádný bílý muž v tomto publiku nenechá černé kluky a dívky potloukat se kolem svých škol a domovů, chodit se svými syny a dcerami, aby se jim pak na oplátku dostalo nahnědlých kudrnatých černoušků,” prohlásil. V podstatě totéž řekl i naopak. “Žádný inteligentní černoch v tomto publiku, žádná inteligentní černoška v tomto publiku nedovolí, aby bílí kluci a bílé holky přišli a vzali si jejich dcery a syny, aby se jim dostalo zelenookých, blonďatých negříků s malou hlavičkou!” Ke konci krátkého proslovu ještě dodal: “Nechceme ztratit svojí identitu!”

V roce 1971, v rozhovoru pro BBC se k tématu ještě vrátil. V rámci toho se skoro pohádal s redaktorem, který rasové míšení obhajoval: “Protože mezi námi nevidím rozdíl,” hájil se. “My jsme ale velmi rozdílní,” oponoval Ali. Během výměny názorů řekl: “Nechci ztratit svojí krásnou identitu,” a nebo také slavnou větu: “každý inteligentní tvor je přirozeně rád mezi svými, to není nenávist!” Od publika téměř po každé větě obdržel mohutný potlesk.

V současné době, kdy se prosazuje míšení ras mohutně i v pohádkách pro děti, se musí Muhammad Ali doslova obracet v hrobě i přes to, že nás opustil před několika dny. Odešel jako šampión a pro nás budou jeho slova nesmrtelná. Černoch, který, jako každý inteligentní člověk, věděl, že míšení ras není zánikem bělochů, ale zánikem všech, až do konce svého života obhajoval islám. Za svojí muslimskou identitu se nestyděl, dával jí okázale najevo.

Stejně tak však dával najevo svojí nechuť, kterou mu způsobuje propagace míšení ras. Za všechna kritická slova, která proti tomuto kulturně likvidačnímu procesu Muhammad Ali řekl, mu patří velké díky. Jeho slova lze užívat jako silné argumenty. Pokud chtějí současní multikulturalisté skutečnou multikulturu, míšením ras naopak dvě kultury zlikvidují. Vznikne pseudorasa, pseudokultura, která nemá historii a dle dosavadních zkušeností ani tak světlou budoucnost, jako v případě, že by se lidé drželi slov právě tohoto superboxera.

 

Videa: rozhovor z roku 1971 a proslov z roku 1969

Muhammad Ali nejde do války, v aj. s možností kvalitních aj titulků