V uniklých dokumentech iráckého ministerstva životního prostředí se uvádí, že se ztratilo několik gramů radioaktivního Iridia 192. Během vyšetřování měla policie v Bruselu odhalit plány na útoky takzvanými “špinavými” zbraněmi. Pachatelé, kteří v březnu zaútočili na bruselské letiště a metro, sledovali šéfa jaderného výzkumu. Podle tajných služeb to může být nový artikl v boji teroristů proti Evropě. Pomocí této látky by se z celých částí měst mohla stát místa duchů na desítky let.

Podle zpráv tajných služeb Belgie, Británie a USA se teroristé z Islámského státu snaží vybudovat výrobnu špinavých bomb přímo v Evropě. Žádná taková výrobna zatím nebyla na území starého kontinentu odhalena, ztráta radioaktivního materiálu však naznačuje, že se již něco takového opravdu chystá. Britské speciální síly SAS několik týdnů před útoky v Bruselu dokonce nacvičovaly útok špinavými zbraněmi na Londýn. Krom něj jsou útoky ohroženy údajně i francouzská, belgická a německá města.

Materiál Iridium 192 se v jednotkách gramů ztratil materiál v Instanbulu, v tamní firmě SGS, informují Reuters. Na jiných místech bylo ukradeno až 500 gramů této nebezpečné látky. Muslimové měli též špehovat belgickou základnu amerických jaderných zbraní. Navedla je k tomu prohlášení médií o mizerném zabezpečení objektu v provincii Limburg. Krádež zmíněných 500 gramů Iridia 192 vysvětlují média jako “záhadné zmizení”, nicméně některé tajné služby se domnívají, že došlo k přesunu látky do Německa, Belgie nebo Francie.

“Je jen otázkou času, kdy teroristé najdou cestu k jaderným zbraním. Je štěstí, že již k takovému útoku nedošlo” říká například bývalý ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Mohamed El Baradei. Krádeže a ztráty i půl kilogramu Iridia 192, které se dá použít k výrobě atomové zbraně, jsou zatím na úrovni zanedbatelného. Na výrobu takových zbraní je potřeba i několik kilogramů látky a při výrobě by byli tvůrci ozářeni. Sebevražedné sklony při teroristických útocích jsou však v rámci islámu celkem běžné.

Odborníci nicméně tvrdí, že pokud někdo mohl šéfa jaderného výzkumu sledovat několik týdnů a znát každý jeho krok, je otázkou času, kdy se do Evropy dostanou první celé kilogramy takové látky. Doba rozpadu látky je 80 dní, pachatel tak může bez problému stihnout látku přenést do EU i z Blízkého východu a je mu jedno, že sám při tom zemře.