Archiv štítku: Multikulturalismus

Případy multikulturního fanatismu

Budou před referendy ohledně EU umírat politici? Jo Cox není první případ

Smrt Jo Cox, která se odehrála za podivných okolností, tedy po čtvrthodinové potyčce, kterou nikdo nebyl sto přerušit, převrátila preference brexitu. Lidé velmi naivně a hloupě podléhají mediálnímu tlaku. Smrt političky, která byla velmi pro-islámská, pracovala v politické asistenci už od školy a prosazovala EU, tak nakonec brexit ještě jednou zdramatizovala. Útok na političku vyvolává řadu otazníků a také mnoho konspirací. Jedno je však velmi divné. Podobnou smrt jsme už v Evropě měli, píše CNBC.

Rok 2003. Švédsko čeká na výsledek referenda o přijetí eura. Preference hovoří poměrně jednoznačně. Lidé jednotnou měnu nechtějí. Pár dní před samotným referendem byla pobodána vedoucí tehdejší kampaně za euro Anna Lindth, a to při nákupech v obchodním centru. Svým zraněním podlehla opět až v nemocnici, a to den po napadení. To bylo 11. září. Referendum proběhlo 14.9.2003. Sociálnědemokratická politička byla napadena pouhé čtyři dny před hlasováním.

O více než 14% vyhráli lidé, kteří hlasovali proti. Preference po vraždě Lindth pro ně však celé ty čtyři dny klesaly. Mnozí lidé dokonce na poslední chvíli změnili svá rozhodnutí a ze soucitu k oběti hlasovali pro přijetí eura. Nestačilo to. Občané, kteří jednotnou měnu odmítli, byli ve velké přesile a ani slábnoucí preference neodvrátily jejich vítězství. Nyní se píše rok 2016, britští občané mají hlasovat o vystoupení z EU a o 10% vedli ti, jenž chtějí vystoupit. Vražda Jo Cox přišla týden dopředu, tedy rozdíl pár dní.

Nutno připomenout, že v obou zemích je taková vražda politika naprostou raritou. Vražda podobného typu není v moderní historii obou zemí vůbec zaznamenaná. Vraždu Jo Cox navíc využívají jen a pouze odpůrci brexitu. Ti se snaží upozornit, že politička bojovala za lepší svět a lásku, zkrátka hrají na city. Média nakloněná k EU toho využívají stejně. Jo Cox, ať byla zabita jakkoliv a za jakýmkoliv účelem, je nyní skvělý argument pro příznivce EU. A, na rozdíl od švédského případu, mají levicoví politici o tři dny více času. Na naivní Brity to může zapůsobit lépe…

Případy multikulturního fanatismu, Události

Dny do brexitu? Prohra nebo výhra?

Do hlasování o “brexitu” zbývají dva dny. Referendum bude velmi vyrovnané, očekává se, jako v případě volem v Itálii a Rakousku, že po volbě zůstane téměř polovina nespokojených obyvatel, bez ohledu na výsledek. Od určité doby politika EU rozděluje obyvatele více než cokoliv předtím v historii Evropy. Vyrovnaných voleb nás čeká celá série, a to nejen u nás, ale například i v prezidentských volbách v USA, tam se také očekává jeden z nejvyrovnanějších výsledků v historii.

Čtěte také: Jak multikulturalismus děsivě dělí společnost: Čeká nás série těsných voleb

Co však preference a masáž ohledně vraždy Jo Cox dělá s ekonomikou? Co dělá se společností? Tak například jméno Jo Cox je najednou prakticky číslo jedna. Politička byla teprve začínající. Po ukončení politických studií se vydala rovnou do kanceláře multikulturních politiků – Labouristů – z Dolní sněmovny a následně se přesunula do pozice asistentky v Evropském parlamentu. Pracovala rovněž v multikulturních neziskovkách, například v Oxfamu, která má velmi tvrdé jednání s odpůrci a vede velmi přísnou multikulturní agitku. Jo Cox také vedla kampaň za zákaz jakékoliv kritiky islámu a sexuální rozmanitosti, pod rouškou korektnosti byla na straně cenzury.

Její smrt přinesla zvrat v preferencích ohledně referenda o brexitu. To jsme ostatně očekávali. Po nich se zvýšily mnohé akcie, ale zdražila ropa. V ekonomických dopadech jsme tedy zatím 1:1. Ke straně brexitu se připojily nejčtenější tiskoviny v Británii. Přidala se média The Daily Telegraph, The Sun, The Sunday Times a Sunday. Na straně setrvání v EU je například konzervativní deník The Times. Kritické, přesto pro setrvání v EU se vyjádřily Financial Times, The Economist nebo třeba The Guardian, který je však levicově zaměřený již dlouhodobě, čili se to dalo čekat. Média jsou tak zhruba rovnocenná, ale co se prodeje týče, spíše mezi nimi vedou podporovatelé brexitu.

Žádný ekonomicky argument není prokazatelný. Výhrůžky Camerona ohledně zhoršení ekonomiky nestranní odborníci nejsou schopni posoudit, záleží totiž na přístupu okolí. EU je na financích Británie poměrně závislá, jen tak se nemůže očekávat, že EU okamžitě přeruší s královstvím všechny obchodní svazky. Jako Česká republika jsme ohroženi též, ale vývoz do Británie má pro nás podíl jen v 6 procentech, navíc nelze ani zde očekávat, že náhle přestane.

S výhrůžkami ustává i sám David Cameron. Od smrti Jo Cox jen a pouze její jméno používá zdaleka nejvíce. Údajně se s ní setkal v Súdánu. Podle jeho slov jí zabila nenávist. Dělala prý to, co uměla nejlépe – pomáhala uprchlíkům. Lidé z jeho okolí tvrdí, že za její smrt nese odpovědnost společnost, která je údajně plná nenávisti. Když se však vrátíme k jeho hrozbám, mezi které například patřilo ohrožení míru v Evropě, neměl nikdy u sebe žádné důkazy těchto tvrzení. Vždy jen slova.

Proti setrvání království v EU se vyslovil například šéf automobilky Aston Martin. Vyzval i zaměstnance, aby volili brexit. Ihned na něj zareagovali další zástupci výrobců aut s tím, že nesouhlasí s odchodem Británie z EU.

Jaký může vlastně být výsledek? Největší porážkou by byla výhra setrvání v EU s nějakým vyšším rozdílem. Elity Evropské unie by nedělaly zdaleka nic proti tomu, aby EU šla v dosavadních velmi tragických šlépějích. Brexit by pro ně znamenal velmi důrazné varování. Pokud se lidé rozhodnou, že i přes všechny dosavadní mnohamiliardové průšvihy EU, nestojí za to tuto instituci opustit, pro Brusel to bude znamenat jasný vzkaz: “Děláme to dobře, budeme to tak dělat dál.”

Británie je jednou z největších ekonomik světa, pro ní jako takovou by brexit neznamenal skoro nic. Zátěž by však přebrali Němci a Francouzi, je tak jasné, že si odchod Britů z EU nepřejí. Česko by přišlo možná o malou část příjmů dotací, ty jsou však již několik let dodávány na dluh EU, tento dluh bude jednou muset někdo zaplatit. EU nepozvedává ekonomiku členských států, jen zvyšuje dluhy. To je hlavní rozdíl. Pokud EU bude touto ekonomickou taktiku udržovat, do deseti let se může zhroutit.

EU navíc ignoruje zločinnost imigrantů. Evropská komise vydala zákaz úředním užívání slova brexit a místo zvyšování bezpečnosti se občané zákoně odzbrojují. Setrvání v EU by pro všechny členské státy znamenalo pokračování politické a kulturní sebevraždy Evropy…

 

Případy multikulturního fanatismu, Události

SKANDÁL! Ministerstvo spravedlnosti USA cenzurovalo záznam hovoru s orlandským střelcem

Údajně proto, aby se předešlo pronásledování určitých skupin obyvatelstva se americká Generální prokuratura rozhodla zveřejnit neúplný záznam hovoru policisty na telefonu s Omarem Mateenem, útočníkem, který jménem Alláha a Islámského státu povraždil minulou neděli 49 lidí v gay klubu v Orlandu na Floridě. Z hovoru byly vyškrtnuty zmínky o ISIS a slovo “Alláh” bylo nahrazeno slovem “God (bůh)”. Celý necenzurovaný hovor FBI zveřejnila až pod tlakem kritiky lidí, kteří znali necenzurovanou verzi, a médií.

Dispečer: 911, hovor je nahráván
Omar: (arabsky) Ve jménu Alláha, milosrdného a dobročinného
Dispečer: Cože?
Omar: (arabsky) Chvála Alláhovi, modlitby, stejně jako mír pro Alláhova Proroka. (anglicky) Chci vám dát vědět, že jsem v Orlandu a právě jsem střílel
Dispečer: Jaké je Vaše jméno?
Omar: (arabsky) Mé jméno je slibuji věrnost Abu Bakr Baghdádímu z Islámského státu. (anglicky) Jménem Islámského státu.
Dispečer: Dobře, kde jste?
Omar: V Orlandu
Dispečer: Kde v Orlandu?
(KONEC HOVORU)

Z původní verze byly smazány všechny zmínky o ISIS, čili tu byl pokus o to, aby se k médiím a veřejnosti nedostal opravdový motiv teroristy. Několik dní policie při vyšetřování opakovala, že je motiv činu nejasný či neznámý, přitom již prakticky hned měla k dispozici tento záznam, který jasně poukazuje na to, že střelec útočil jménem islámské teroristické organizace Islámský stát.

Omar Mateen zastřelil v noci na neděli 12.6. 49 lidí v gay klubu v Orlandu na Floridě. Několik měsíců otevřeně projevoval nenávist k sexuálním menšinám, ale i přes přísné korektní zákony v USA nebyl nikdy stíhán, jelikož se úřady bály nařčení z islamofobie. Jeho otec patří k příznivcům teroristické organizace Talibán, manželka Mateena s ním vedla textovou komunikaci v době útoku. Útok měl pachatel pečlivě naplánovaný a několikrát předtím klub navštívil. 49 obětí se nemělo jak bránit, Florida má velmi přísné zbraňové zákony a dotyčný klub byl “gun free zóna,” takže obyčejní návštěvníci nesměli do areálu přinést zbraň.

Omar Mateen byl registrovaný Demokrat. Na rozdíl od střelce z Británie, jenž zastřelil političku, to ale média nezmiňují, jelikož hrozí, že vražedný čin voliče Hillary Clinton by jí mohl snížit preference. Média v případě vraždy Jo Cox navíc lživě obvinila střelce z toho, že při útoku křičel heslo “Britain First,” což je název tamní vlastenecké skupiny. A také na rozdíl od Demokrata, který zabil 49 lidí, se z vraždy Jo Coxové obviňují kritici EU, islámu a migrace jako celek. Vražda Cox tak převrátila preference ohledně brexitu a naopak, terorismus, který spáchal Demokrat, Clintonové preference vůbec nesrazil. Nebyl na to mediální tlak.

 

Blog, Případy multikulturního fanatismu

Němci se začali bát Němců, líčí lidé v Clausnitz. Pokud vůbec promluví, píše iDNES.cz

Donedávna bezvýznamnou saskou vesničku Clausnitz kousek od českých hranic ovládly nenávist a strach. Po 19. únoru, kdy tam dav zablokoval autobus přivážející běžence, se v ní střídají televizní štáby. Lidé se začali bát, místní si navzájem nevěří. A nechtějí mluvit, jak zjistila reportérka MF DNES Andrea Angermannová.

„Je to obranná reakce. Mým známým někdo telefonem vyhrožoval, že mají před sebou poslední dvě hodiny života. Je to teď šílené,“ řekla mi starší žena. Ale až poté, co jsem ji ujistila, že jsem z cizích novin. Měla strach, že jsem vládou najatá udavačka. Uvěřila mi, až když jsem jí ukázala český novinářský průkaz.

Obyvatelé se bojí o práci

Lidé v Clausnitzu tvrdí, že nesouhlas s vládní politikou by je mohl připravit o práci. Kvůli nálepce „rasista“. Z pětadvaceti oslovených lidí se mnou mluvilo pět. Tři hodiny jsem chodila po Clausnitzu a přemlouvala místní, aby mi k události něco řekli. Podmínkou bylo žádný diktafon, tužka, papír či mobil. Utajení identity. A odchod na klidné místo, kde nikdo nebyl. Hlavně daleko od domu, kde zpovídaný bydlí. Všichni se znají. Běda, jak se v nějakém okně pohnula záclona. Rozhovor skončil.

Policie chránila dveře autobusu

Policejní zpráva popisuje události z 19. února následovně: traktor a auto s přívěsem zablokovaly cestu autobusu, který večer přivážel do domů v ulici Cämmerswalder migranty. Asi stovka lidí vykřikovala hesla „Cizinci pryč“. Dav pak obklopil autobus s migranty a podle šéfa policie v Chemnitzu Uwe Reissmanna strážci zákona v tu chvíli nebyli schopni lidi držet od autobusu.

Proto se policie zaměřila na ochranu dveří, ale vyděšení uprchlíci odmítali vystoupit, policisté první museli vyvést násilím. Jenže lidé, kteří tam byli, se brání. Migranti jim prý ukazovali vulgární gesta. „To se pak nemohou divit, že na ně lidé křičeli… Jak jsem slyšel, už cestou autobus několikrát musel zastavit, protože migranti sem nechtěli. Proto také nechtěli vystoupit,“ říká Üdo, který je z nedalekého Holzhau.

„Do poslední chvíle nikdo nevěděl, jací lidé přijedou. Zda rodiny s dětmi, nebo mladíci z Afriky. Těch se po silvestrovských událostech v Kolíně bojí všichni. Proti rodinám ze zemí, kde je válka, nikdo nic nemá,“ dodal.

„Problém byl už samotný příjezd migrantů“

Podobně situaci vidí i Thomas Drechsel, místostarosta Rechenberg Bienenmühle, pod nějž Clausnitz spadá. Problém byl podle něj už samotný příjezd migrantů. „Z lidského hlediska není jedno, kdy přijedou. Není jedno, zda je světlo, nebo tma… V autobuse byla zhasnutá světla, byla tma, i lidé venku stáli ve tmě,“ líčí Drechsel (rozhovor s ním čtěte zde).

„Nikdo nevěděl, zda přijeli mladí mužové, kterých se lidé obávají, nebo rodiny s dětmi. To bylo vidět až na poslední chvíli, to už byl všude křik, vládly emoce,“ dodává. Na radnici se mnou byla i česká podnikatelka Bohumila Kamenzová, která vystupuje proti přílivu migrantů. Je totiž z blízkého Altenbergu a situaci v okolí zná. Starostu se zastihnout nepodařilo, podle neoficiálních informací jel incident vysvětlovat na policii.

Žádní fanoušci Pegidy

Události vyšetřuje speciální tým. I policie se totiž stala terčem kritiky za to, že jeden z uniformovaných mužů vytáhl z autobusu chlapce, který údajně sprostě gestikuloval. Šéf policie Reissmann kritiku odmítl. „Situace byla vysoce emotivní a napjatá, policie postupovala správně,“ řekl. Brzy na to se na policejní stanici objevil nápis, že Reissmann schvaluje násilí na dětech.

Situaci v Clausnitzu a Budyšíně, kde o několik dní později vzplála chystaná ubytovna pro migranty, už řešil i saský parlament. Saský premiér Stanislaw Tillich (CDU) uvedl, že vláda podcenila pravicový extremismus v Sasku. „Je třeba zesílit boj proti němu. Stát musí jasně ukázat sílu,“ zdůraznil. Výpovědi lidí v Clausnitzu dávají spíše za pravdu uznávanému politologovi Werneru Patzeltovi.

„Přestože vyjádření Pegidy (Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Evropy) na náměstí odmítají migraci a jsou radikální, lidé na náměstí ve své většině nejsou rasisté, extremisté nebo nepřátelé demokracie,“ upozornil.

Soused jde proti sousedovi

Němci jsou podle něj kvůli tlaku politiků ostře rozděleni. Clausnitz vedle strachu z migrantů ochromil i fakt, že jde soused proti sousedovi. Na jedné straně jsou zastánci prouprchlické politiky, na druhé lidé, kteří ji vidí kriticky, třeba proto, že statisíce migrantů země nemůže zvládnout. „A to levičáci na internetu ještě vyhrožují, že nám za ten incident vypálí muzeum. Němec nesnáší Němce,“ říká mi v Clausnitzu Inge, která chvátala domů za dětmi. „Doma často zvoní výhrůžné telefony,“ prozrazuje se slzami v očích.

Minulý čtvrtek se Clausnitz znovu dostal do centra zájmu, když se tam konal happening na podporu migrantů. Po obci se vylepovaly plakáty s promigrantskými hesly, lidé, kteří do obce přijeli, nosili migrantům dárky a jídlo. „Jsou tu fašisti, kteří nic nechápou. Azylantům jsem přinesl kávu a koláč, aby se tu nebáli a nemysleli si, že všichni jsme stejní,“ říká mi starší muž, který také odmítl říci, jak se jmenuje.

Migrace je však i dobrý byznys, nejen pro mafie převaděčů, ale i pro firmy vyrábějící třeba plechové ubytovací kontejnery či majitele hotelů, penzionů či bytů. Běžná taxa za pronájem pro migranty je čtyři až 4,40 eura za metr čtvereční. A to budí závist.

„Němci se vzájemně udávají“

„Všichni mají velký strach. Dřív děti do školy chodily samy, nyní to nejde, vozíme je sem na vyučování a zase vyzvedáváme,“ řekl Hans čekající v autě u školy. Má obavy z migrantů i sousedů. Poslední dny strávil stavbou plotu, aby zabezpečil majetek. Nahlas raději říká, že to je kvůli tomu, aby mu neutekl pes, aby nebyl označený za rasistu.

„Lidi se udávají, píšou se anonymy. Tohle skončí velkým třeskem,“ dodal. Jako on se i jiní ptají, kolik migrantů má ještě země zvládnout, dokdy se bude tolerovat kriminalita migrantů. Mnohé rozzlobila zpráva deníku Bild, že policisté mají rozkaz nestíhat uprchlíky, kteří se dopustili méně závažného trestného činu. Určení identity pachatele je totiž příliš nákladné.

Desetitisíce eur za taxíky pro uprchlíky

Stát už přiznává, že je třeba radikálně snížit poplatky za taxíky pro migranty na úřady a k lékaři. Jen v listopadu a prosinci Sasko utratilo za taxíky pro migranty 51 tisíc eur, proti čemuž protestovalo hlavně sdružení pro seniory. Nyní je však v centru zájmu médií Clausnitz. „Jo v Clausnitzu je peklo, řadě lidí neustále vyzvánějí výhrůžné telefony, kdo běžence nevítá, tomu se jde tvrdě po krku. Nejen místní,“ říká mi Peter.

„Okamžitě vypadněte“

Migranti v Clausnitzu nejsou v klasickém táboře za plotem, ale rozeseti (ve třech domech na konci obce) po bytech v činžácích. Kolem je klid. Když jsem si domy začala fotografovat, vyběhl z jednoho starší muž. „Co tady děláte, okamžitě vypadněte!“ křičel. Marně jsem vysvětlovala, že jsem z novin, že bych chtěla mluvit s běženci nebo s někým, kdo se o ně stará.

„Vypadněte a ihned přestaňte fotografovat ten dům!“ Mé argumenty, že nefotím žádné lidi, jen dům a nikde žádná cedule o zákazu není, nebral. „Zavolám policii, když ihned nezmizíte,“ řval a odhodlaně se blížil. Nehodlám riskovat… Mizím od domu i z Clausnitzu.

 

Případy multikulturního fanatismu, Události

Vražda multikulturní političky Cox může znamenat zvrat v brexitu

Vražda Jo Cox je již pár hodin po smrti političky opatřena několika otazníky, mnoha vykřičníky a minimálně jednou novinářskou lží. Ta však může způsobit zvrat. Zatímco ještě předevčírem vedli zastánci brexitu v průzkumech i o 13%, dnes může být všechno jinak. Neuvěřitelná mediální masáž například televize BBC podle redaktora ČT mění názor Britů na brexit. Chtějí údajně volit proti němu.

Co to vlastně bylo za lež? Útočník těsně před napadením političky Cox měl křičet heslo tamní antiislámské a vlastenecké strany Britain First, doslova tato dvě slova použil. Když pak novináři zkoušeli udělat rozhovor s dalšími svědky, ti naopak tvrdili, že žádné “Britain first” neslyšeli, tato svědectví neodvysílali. Existuje však jeden záznam, jenž dokazuje, že existují svědci, kteří od začátku taková hesla zpochybňují a neslyšeli je.

Video pouze s otázkou, zda svědek slyšel toto heslo s odpovědí máme pod článkem. Podle kvality usuzujeme, že bylo natočeno mobilem, jelikož autor videa předpokládal, že nepohodlnou odpověď média utají. Že by to bylo s Británií tak zlé? Jsou Britové tak naivní, že se nechají zvrátit takovou událostí? Vše nyní hovoří pro ano. V české televizi reportér například ohlásil, že mu řada doteď nerozhodnutých Britů odpověděla jasně: “Po této události budu volit proti brexitu.”

Zajímavé ale je, že se nezmiňují otazníky kolem vraždy Cox. Incident, až do střelby, měl trvat 15-20 minut. Za tu dobu političku nikdo nebránil. Poté, co vytáhl zbraň a střílel, měl dokonce ještě několik minut na to, aby z místa činu utekl. Policie nikde, dopaden byl až o několik desítek minut později. Problém tkví v již tak přísném zákonu o zbraních. V Británii nemáte šanci se bránit. Oběti útoku tedy smířeně situaci pozorují a většinou utíkají.

Vzpomeňme si na útok muslimy v metru, který s poměrně krátkým nožem v ruce ohrožoval lidi skoro půl hodiny a policisté jej v deseti zpacifikovali až po několika minutách. To vše jen kvůli přísnému postupu a strachu policistů z nepřiměřeného jednání vůči muslimům a jiným menšinám. Hrozí jim pak totiž vyšetřování nadřízených orgánů a následné obvinění z rasismu. Takže zatímco policisté ignorují rušení občanského pořádku mezi sousedy, jakmile zjistí, že si lidé stěžují ne člena nějaké menšiny, v téže ulici rozdají pokuty za špatné parkování v okolí špatně parkujícím vozidlům, ale jen těm, která patří rodilým Britům, asi aby příště neobtěžovali.

Důrazný vykřičník k celé události patří médiím. Televize BBC a další táhnout flotilu propagandy za “správný boj” zemřelé političky za “lepší svět”, ve kterém Cox počítala samozřejmě i s Británií, která bude členem EU. Cox prý obětovala čas, jenž mohla strávit s rodinou. Zbyly po ní dvě děti. Ty teď sledují v televizi dojemný příběh “dokonalé ženy”, kterou zabil nacionalista, jenž pokřikoval “Britain First!” Ta drzost multikulturních médií přetrvává, dvě fotografie utopených dětí migrantů se tito novináři využít nebáli, proč by tedy nevyužili smrt dospělé ženy?