TV2, celostátní norská televize, začala vydávat jednu smutnou reportáž za druhou, které dokazují, jak jedná Barnevernet.
Jeden z příběhů je případ Erika a Natashi. Těm úřad odebral dvojčata čtyři hodiny po porodu. Barnevernet důvod podložil smyšleným lékařským posudkem z dětství Natashi. Ten si vyžádali její pěstouni, když byla dítě, aby dostávali vyšší příspěvky od státu. Po roce a půl bojů získali děti zpět a požádali o azyl v Polsku. Spor s Barnevernetem vyhráli. Případ řešila TV2 zde.
Dalším příběhem je případ Tonje Jacobsen, která před porodem utekla z Norska do Švédska a zde porodila. Barnevernet se opřel o smyšlený posudek označil Tonju za postiženou a neschopnou další péče o dítě. Jacobsen utekla do Švédska, kde tamní sociálka prověřila matku a označila ji za zcela schopnou starat se o dítě. Advokátka pak pomohla Tonje dokázat další praktiky úřadu a děti tak byly matce vráceny.
Na základě chybných či smyšlených posudků, jak ukázala televize TV2, byly odebrány děti mnoha dalším rodinám. A některé neměly takové štěstí. V Norsku je každý rok odebráno 200 dětí rodičům, kteří mají mít poruchu učení či mentální retardaci. Například 44-leté Sylvii Ensby sebrali dítě ještě před jejím probuzením z narkózy. Důvod? Opět posudek, že je Sylvia retardovaná. Případ zde.
Barnevernet navíc zabavuje děti rodičům, kteří dříve byli v péči pěstounů po odebrání biologickým rodičům právě Barnevernetem. O obrovském převratu v této megakauze píšeme zde.
Zajímá vás, jak s dětmi jedná úřad Barnevernet? Zde jsou až šokující čísla. Ta dokazují, že se například zvyšuje počet dětí odebraných ihned po porodu či počet dětí, které po odebrání nežijí s příbuznými, ale s cizími lidmi, včetně podílu rozdělených sourozenců.
Odebrané děti po porodu? V roce 2008 to bylo 16. V roce 2014 to bylo už 44, o rok později 53. Zdroj zde. Nejčastěji se jedná o děti rodičů, kteří byli sami v pěstounské péči po odebrání Barnevernetem od biologických rodičů.
Počet sourozenců žijících od sebe je šokující. Jedná se o 57% rozdělených sourozenců, kteří se navzájem nikdy nevídají. Zdroj zde. Barnevernet odebere většinou děti, aníž by jakkoliv rodiče upozornil. Je to 8 z 10 dětí.
Jen ve 3,5% případů jsou děti odebrány kvůli násilí na nich. Nejčastější důvody jsou bizarní. Mentální problémy rodičů jsou důvodem pro odebrání dítěte ve 34,3% případů, nedostatečné rodičovské kompetence pak Barnevernet uvede ve 32,3% případů. Celý výpis máme hned zde níže:
Dětí žijících po odebrání od rodičů u příbuzných se z nevysvětlitelných důvodů též snižuje. V roce 2009 to bylo již tak pouze 39% dětí. V roce 2014 to bylo už jen 24%. V současné době je v některých regionech u příbuzných méně než 20% odebraných dětí.
Norská vláda nechala vypracovat globální audit, který prokázal korupci v systému. Ta má dosahovat extrémních rozměrů. Předně se jedná o zapojování soukromých firem. Navíc vznikla “petice odborníků”, která byla předána norské vládě a která byla velmi kritická k přístupu úřadu Barnevernet. Podepsalo ji přes 200 norských expertů, kteří přímo pracovali s dětmi.
Norská celostátní televize TV2 zvýšila tlak na svévolně děti odebírající úřad Barnevernet. Poslední měsíce vysílá jednu reportáž za druhou, příběhy rodin, které byly úřadem rozděleny pro nesmyslné či smyšlené důvody. Navíc přešel z anonymních reportáží k reportážím zcela konkrétním. Odhalené tváře a pravá jména tak dala rodinám sílu podpory veřejnosti. Několik příběhů jsme popsali do zvláštního článku zde.
Celostátní norském celostátním médiu Dagbladet vyšel zcela převratný článek. Norská ministryně pro děti Solveig Horne poprvé veřejně přiznává, že Norsko v ohledu práv dětí lidská práva porušuje. V článku se vyjadřuje stejně tak, jako se vyjadřují kritici Barnevernetu již několik let.
V článku Horne říká, že praktiky Barnevernetu hodlá co nejrychleji ukončit a postupně chce začít vracet děti zpět rodinám. Stalo se tak až po mnohatisícových protestech po celém světě. Činnost úřadu se totiž dotýká i jiných států, včetně České republiky, Velké Británie, Polska či Ruska.
Horne také řekla: “Je třeba změnit norský systém tak, aby byl v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech.” Tím veřejně přiznala, že Barnevernet tuto úmluvu do nynějška porušoval. Ministryně také kritizuje pravidla, podle kterých se biologičtí rodiče s dětmi scházeli jen 5-6 krát ročně několik desítek minut. Tato praxe podle ní nikterak nenapomáhá k návratu dětí do rodin.
Podle Horne se Barnevernet nesnažil vracet děti do rodin a nespolupracoval s nimi. Zpráva norského výboru její slova potvrzuje. Na konci září 2016 předal ministryni návrhy na změny tohoto systému, které by napomohly navrácení dětí do rodin, například k prarodičům, když ne k samotným rodičům. Barnevernet totiž doteď pracoval jinak. V roce 2009 žilo u příbuzných 38% zabavených dětí, v roce 2014 to bylo jen 24%.
Výbor navrhuje možnost stýkání dětí s prarodiči zařadit do zákona jako povinnost, kterou má úřad rodinám poskytnout. Dále má být v zákoně zařazena možnost stýkání s jinými příbuznými a samozřejmě sourozenci mezi sebou. To také nebyl úplně běžná praxe. O statistikách praxe Barnevernetu píšeme zde.
Ministryně Solveig Horne před pár dny oficiálně oznámila, že se na změnách systému práce Barnevernetu intenzivně pracuje. Přiznala tak, po několika letech, že úřad jednal zcela chybně.
Děkujeme blogu Věry Kuncové, díky kterému jsme se dozvěděli o tomto velkém převratu v Norsku.
Do nebezpečného místa odjely dvě ženy, známé pod lidovými jmény Hanča Tonča. Stát za jejich osvobození zaplatil 150 milionů korun. Část z nich zmizela, na osvobození se podílela nezisková organizace, která byla několikrát usvědčena, že spolupracovala s teroristy.
Rovněž do nebezpečného místa – do Sýrie odjeli dva aktivisté pomáhat Kurdům. Jenže se fotografovali se zbraněmi. Markéta Všelichová je známá aktivistka, která velmi neobratně hájila islám. Nedopustila jediné kritické slovo. Miroslav Farkas již loni před odjezdem upozorňoval, že v případě potřeby vezme do rukou zbraň. Za oběma cestuje do Turecka náš ministr zahraničí.
A konečně případ rodiny Michalákových. Norsko jim pro neprokázané obvinění otce odebral v roce 2011 dva syny. Obvinění ze zneužívání se nikdy nedokázalo, rodiče se rozvedli a matka bojovala sama. Medializace se případ dočkal až v roce 2015. Vláda tehdy zaujala stanovisko, že Michaláková má nejdříve bojovat justičně a nenabídla žádnou pomoc.
Nyní dobojovala. Sobotka se nevyjádřil, Zaorálek se nikam nechystá, Marksová jí ještě stihla vytknout, že o případu řekla veřejnosti. Za to právě definitivně o děti přišla. Soud řekl, že zabavit děti pro medializaci je správné. Nyní již pro ní není cesty. A byla to ona, která po celém světě pohnula ledy.
Indie vyvinula tlak na norské velvyslance a Norsko povolilo. Rusko a Polsko zorganizovaly únos dětí a Norové utřeli nos. Proč tohle nejde nám? Máme pár možných odpovědí:
Vládě jsou Češi úplně jedno
Je tu na místě se zeptat, zda vůbec našim politikům dochází to, kdo je platí daněmi. Jsme to my, občané ČR. Vláda však již poněkolikáté šla vstříc Norsku. Marsková, ministryně práce a soc. věcí, dokonce Michalákovou sepsula za zveřejnění její kauzy. Jediný, kdo alespoň slovně zkritizoval norského diplomata v ČR, byl Miloš Zeman.
Je to zaplacené
Druhá možnost, a samozřejmě existují kombinace obou možností, je koupení vlády. Norsko investuje naší vládě desítky milionů. Posuďte: 27,8 milionů pro vládu na projekt HateFree Culture, 28 milionů pro ministerstvo práce a sociálních věcí na Zákon o ochraně dětí, neboli český Barnevernet.
Takže momentální levicová vláda dává najevo svůj nezájem o občany a zájem o peníze z norských fondů. V průběhu roku jsme vytvořili smutný sestřih videí, jak policie s úředníky v Norsku kradou děti, kterým se od rodičů nechce…
Zastáncům norského systému můžeme vzkázat zásadní věc. Pokud by si za to paní Michaláková mohla sama, jak je možné, že proti praktikám tohoto úřadu protestovaly až stovky tisíc lidí po světě v koordinovaných demonstracích?
Bohužel také vyšlo najevo to, na co jsme upozorňovali. Spor se táhne tak dlouho, že mnozí již řeknou, že by po pěti letech bylo špatné děti vrátit matce, jelikož si zvykly na pěstouny…
Na dnešní datum připadá den velké hromadné demonstrace proti Barnevernetu v několika zemích a kontinentech naráz. Akce se účastní 20 zemí! Hlavními iniciátory mezinárodní akce jsou podporovatelé rumunské rodiny, které úřad zabavil pět dětí, včetně tříměsíčního kojence. Barnevernet je norský úřad s mocí odebírat děti bez rozhodnutí soudů a ani vláda na ním nemá kontrolní vliv. Úřad děti odebírá často pro velmi bizarní důvody a je podezřelý, že podporuje pěstounský byznys. Případ se týká i Česka, Michaláková dodnes již pátým rokem marně bojuje o své dva syny. Jiný česko-norský pár málem přišel o vážně nemocnou devítiměsíční holčičku, kterou úřad rychlým přesunem dokonce ohrozil na životě. Holčička byla vrácena zpět.
Sérii protestů započal Nový Zéland s více než tisícovkou účastníků.
Podporu protestům vyjadřují až z daleké Indie. I tam mají zkušenosti s norským úřadem.
Další protesty se konaly v Austrálii. Toho v Adelaine se účastnily asi tři stovky lidí. Na transparentech byly k vidění zamčené dárkové balíčky v norských barvách, zámkem s názvem Barnevernet.
14:00: V Melbourne se sešly stovky lidí. Jako v Adelaine byly k vidění ony balíčky znázorňující nesvobodu Barnevernetu. K vidění na live streamu byly proslovy předáků demonstrace, účastníci pak prošli ulicemi.
14:10: Ve Skotsku se akce účastnilo pár desítek lidí. Měla spíše symbolický charakter. Vyšší účast měly ostatní protesty v Miláně, Bukurešti a dalších městech. Bukurešť zatím hlásí až tisíc lidí. Níže fotografie z Milána a Bukurešti.
14:30: Rumuni norským ministrům dokonce posílají oficiální výzvu: Zrušme Barnevernet!
14:45: Zprávy o tisícové účasti přišly i z Vídně. K vidění byl například transparent s ohnutou norskou vlajkou a nápisem: “Evropo, proč mlčíš? Norsko unáší děti!”
Barnevernet v poslední době povoluje své uzdy a dříve zabavené děti v jednotkách procent překvapivě vrací zpět biologickým rodinám. První měsíce života však například rodičům dvojčat odebraných těsně po porodu z nejasných důvodů nikdo nikdy nevrátí. Podobně velký a velmi kritický ohlas směrem na úřad také zazněl po aféře dívky, která byla na cestách s matkou v Africe znásilněna. Čin před matkou tajila a když se po návratu do Norska chtěla svěřit kamarádce, sms zaslala omylem svému učiteli. Ten případ nahlásil Barnevernu, jenž dívku okamžitě odebral matce. Dívka vypovídala, že byla odnesena násilím a od matky v žádném případě nechtěla. Barnevern tedy dokázal, že “dobro dětí” zcela ignoruje.
15:00:Naše video kritizující Barnevern a upozorňující na fakt, že české multikulturní neziskovky, včetně vládní Hate Free mlčí kvůli dotacím z norských fondů, zde.
15:05:I přes deštivé počasí se stovky lidí účastnily demonstrace v Londýně.
15:10:V rumunském Temešváru protestují lidé i za pomoci kultury. Hudební vložka na videu zde.
Demonstrace ve Vídni je v tuto chvíli (15:10 odpoledne) asi největší. Podle videa níže se jí účastnily až tři tisíce lidí.
15:15:Největší zastání nad norskými úřady najdete od multikulturalistů. Ti považují kritiky za hysteriky. Barnevernet prý ví, co dělá. Projekt pro ochranu dětí podporuje Norsko i z fondů. Na legislativní přípravu po vzoru Barnevernetu v České republice fondy investovaly 27 milionů korun. Přes 30 milionů inkasoval vládní projekt HateFree, dalších 50 milionů si rozdělily jiné české multikulturní projekty. Aktivisté těchto organizací i ministerstvo k záležitostem buď mlčí, nebo jsou na straně Barnevernetu.
Výjimkou je fanatický zastánce islámu Hasenkopf, který zastupuje paní Michalákovou v její válce proti odebrání jejích synů. Proti úřadu též ostře vystupuje Miloš Zeman. Jeho kritiku označil premiér Sobotka za neadekvátní. Sám čeká, až Milchaláková vyčerpá “všechny zákonné možnosti”. Do případu zatím aktivně nezasahuje. V anketě na serveru Novinky.cz se Zemanovým návrhem odvolat norského velvyslance souhlasilo 89% lidí z 5 700 hlasujících.
Již předloni pak zásah politiků do případu Michalákových odebraných Barnevenetem odmítl ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.
V Itálii odpor k Barnevernetu nespí. A protože se případ týká hlavně dětí, v italské Bologni se akce účastnily také desítky dětí.
15:20:Norský tisk shrnuje dnešní den. O situaci se v Norsku přestalo mlčet. Češi, kteří v Norsku bydlí, často ostře vystupovali proti kritice norských úřadů. Nyní mlčí.
15:25:Odhadovaný počet účastníků demonstrace v Bukurešti překročil 3000 lidí! Stejně na tom je i Vídeň a špatně si nevedl ani australský Melbourne. Za pár hodin započnou americké demonstrace.
15:45:Začíná ostře sledovaná demonstrace v centru dění – v norském OSLU. Na akci již dorazily stovky lidí.
15:50:Rumunská Suceava: 7000 účastníků! Symbolickou podporu samozřejmě poskytuje i Praha.
15:55:Krom Bologny protestuje též italský Řím. Právě začíná demonstrace. Dorazily první desítky lidí.
16:00: Zajímavé je, že česká média zatím neuveřejňují informace o událostech kolem demonstrací proti Barnevernetu. Zřejmě čekají, až proběhnou všechny. Podobnou pasivitu sledujeme i u ostatních větších médií. V internetových zprávách nemůžeme zatím nic o demonstracích najít.
16:15: Kari Killénová je norská psycholožka, která poslední roky určuje směr norské péče o děti. Deník Echo24 jí v lednu tohoto roku věnoval článek. „Na první pohled působí jako neškodná sympatická postarší dáma, ve skutečnosti však představuje ženu, která stojí za masivním odebíráním dětí v Norsku,“ píše. „Neuznává biologickou vazbu a na rozpoznání zanedbávání dětí má univerzální návod,“ upozorňuje deník Echo24 s tím, že jejím trendem se řídí úředníci v rozhodném řízení o odebrání dětí.
19:20: Gabriel v diskusi na iDNES.cz si neláme hlavu s podmínkami, za kterých jsou děti odebírány:
21:05: Zprávy České televize: Papež vyzvedl 3 rodiny migrantů a odvezl je do Říma. Dále pak informace o předsednictví ve straně STAN, vyšetřování vyděrače zatčeného ve Švédsku. Savčenkové stav se po její hladovce zhoršil. A demonstrace proti vládě v Brazílii. Že by se naše veřejnoprávní médium zmínilo o mnohatisícovém protestu po celém světě? Raději ne…
21:20: Nejdivnější důvody pro odebrání dítěte:
Zrakově postižený rodič dítěti neposkytuje dostatečný oční kontakt
Několik odebrání za veřejnou kritiku Barnevernetu Zveřejnění případu o hrozbě odebrání dítěte
Nikdy neprokázané pohlavní zneužívání Dítě nemá oblečení seřazené ve skříni v úhledných poskládaných komíncích
Psycholog vypozoroval, že matka neumí uvařit dostatečně nutričně hodnotnou omeletu a krájí dítěti chleba na příliš tlusté krajíce. Dítě během umývání otcem otáčí hlavou na nevhodnou stranu.
Matka při umývání dítěte používá moc mýdla. Matka je moc pasivní a otec moc aktivní co se péče o dítě týče.
Předchozí majitel bytu, který měla matka pronajatý, než se jí narodilo dítě, si stěžoval, že jí v bytě smrděla kočičí moč. Dítě nebaví sociální aktivity ve školce.
Matka nechala dítě vyzvednout z rehabilitace po úrazu babičkou a nadřadila tak své zájmy zájmům dítěte. Matka je příliš malá vzrůstem a když dcera v pubertě bude vyšší, nebude jí matka schopná udržet.
Dítě se nebránilo častým objetím babičky, která představují základ pro nežádoucí citovou vazbu. Matka je na vozíku a nemůže s dětmi běhat nebo je v zimě naučit lyžovat.
Dítě odmítalo jíst rybí kuličky. Pracovník Barnevernetu to vyhodnotil jako důkaz o incestu v rodině Dítě jí příliš rychle. Podle pracovníka Barnevernetu opět jednoznačná známka incestu
Dítě jí příliš pomalu. Stejně jako u rychlého jezení je toto považováno za důkaz incestu Rodiče odmítli sdělit detaily o svém životě, tudíž něco musí skrývat
Lyže v garáži jsou volně položeny na zemi a nejsou seřazené a opřené o zeď. Rodina tudíž není schopna poskytnout dítěti smysl pro pořádek Rodiče se o dítě příliš bojí a moc se o něj starají
Matka slovně nepodporuje dítě během jídla.
17.4.10:00: Oregonem v USA prošly tisíce lidí.
10:05: OSLO: video z demonstrace, kudy prošly též tisíce lidí. Odhady kolem 300 000 budou pravděpodobně naplněny!
10:10: Los Angeles, USA: Desítky dětí s demonstranty podporují rodiny, kterým byly odebráni potomci úřadem Barnevernet.
Podpořte činnost našeho webu 2401131596/2010 (transparentní)
Dětí žijících po odebrání od rodičů u příbuzných se z nevysvětlitelných důvodů též snižuje. V roce 2009 to bylo již tak pouze 39% dětí. V roce 2014 to bylo už jen 24%. V současné době je v některých regionech u příbuzných 
