Festival Prague Pride je jedním z největších paradoxů současné české společnosti. Pyšní členové LGBT komunity opěvují svojí sexuální orientaci, dávají jí veřejně najevo, gayové se ohání bičíky a holými zadky, ženy křičí feministická hesla. Akce, která podle všech diskusí a průzkumů jako jediný homosexuální projev snižuje českou toleranci LGBT komunity, má každý rok více a více účastníků. Ne však mezi sexuálnímu menšinami. Akci zneužívají politici, extremistické organizace a vládní agentura. Hned úvod akce poznamenal útok levicového extremisty a spolupracovníka HateFree Cempera, který se slovy o fašismu plivl na křesťanského aktivistu. Více zde.
Gayové vystavují barevné pruhované vlajky, vlevo ode mně stojí pán, který nad sebou mává lepenkovou cedulkou, na kterou pracně nalepil slova “I’m proud” kombinovaná s dvojitým znakem mužského pohlaví. Ani ne deset metrů za mnou vidím maskovanou dívku s nápisem “Chceme rodinu, ne jen partnerství,” která poukazuje na tužby sexuálních menšin adoptovat děti. Hned vedle nich stojí zamaskovaný mladík s obrovskou vlajkou extremistické skupiny Antifa, který žádnému pochodujícímu nevadí.
Při chůzi míjíme pána s přeškrtnutým křížem jako znak, že je proti křesťanství a cedulkou “Ježíš byl taky gay!” Při porovnání obětí, za poslední rok ani jeden gay nebyl zavit rukou křesťana, zatímco společně s útokem v Orlandu zemřely letos již desítky gayů rukama islamistů. Proti nim jsme však žádný takový “odvážný” postoj nezaznamenali. V průvodu u velké, asi pětimetrové vlajky, nemohl chybět zelený Matěj Stropnický, který při jednání o žižkovské budově, kterou obsadili levicový extremisté, vyzval právě tyto extremisty, aby vykázali “občanskou neposlušnost.”
A aby toho nebylo málo, známý mi na facebooku píše, že právě minul skupinku lidí, která se vlaječkami a transparenty hlásila k Socialistické solidaritě. A to není zdaleka vše. Akce zaměřená na LGBT komunitu s sebou nesla i řadu levicových populistů. Tak například Jiří Dienstbier mladší, který by zakázal veřejnosti nošení zbraní. Právě gun free zóna způsobila v Orlandu masakr padesáti gayů, které postřílel muslimský nepřítel LGBT komunity, jenž o zákazu zbraní v areálu klubu věděl dopředu. Dopředu věděl, že oběti nebudou mít jak se bránit.
Na akci nemohla chybět dvojice Krnáčová – Feri, která spolu nemá zdánlivě nic společného. Jediné místo, kde se ukázali spolu, bylo představení s “umýváním” červenou barvou pošpiněné pražské kavárny, která byla zároveň tzv. HateFree zóna. Pachatelé se dodnes nenašli. Sérii vandalských útoků však média okamžitě označila jako akci pravicových extremistů. Výsledek pak byla demonstrace, kde vedle sebe na pódiu stáli majitelé oněch podniků, levicoví superextremisté z Antify a Socialistické solidarity, členové tzv. Kliniky, kteří jsou napojení na teroristy, co chtěli zaútočit na vlak zápalnými láhvemi a také administrátoři z projektu HateFree Culture, vládního projektu. Tehdejší demonstraci, oficiálně ohlášenou jako akci proti nenávisti, navíc uspořádal antisemita Májíček, jenž také “kraloval” na pódiu.
Čtěte také: HateFree, ČT, Antifa, zelení a antisemita na jednom pódiu, tak vypadá demonstrace proti nenávisti
Pochod pokračuje až na Letnou. Divím se však nad jedním. Co dělá na takové akci stánek HateFree Culture? Když se podíváte na jejich stránky, jsou plné zastávání se islámu. LGBT má minimální prostor již od začátku migrační krize. Jenže teď je tu možnost přidat pár lidí s růžovými plackami a pár lajků na sociálních sítích, což jsou jediná čísla, která tento vládní projekt, krom nákladů, vykazuje. Samozřejmě, aby toho nebylo málo, ve stánku stojí muslimská extremistka Gamal Richterová, která, jak od nás víte, absolvovala on-line islámskou univerzitu, kterou vlastní autor nenávistné knihy Základy Tawheedu, kvůli které proběhla razie v české mešitě. Kniha již byla v mnoha zemích zakázána.
Celým průvodem provází dokonce vozidlo americké ambasády. Ano, té ambasády, která dolézala za muslimským extremistou Alrawim, aby jménem USA podpořila místní muslimy. Že má Alrawi za sebou nejedno nenávistné kázání v mešitě, nevadí. Po útocích 11.9.2001 muslimové na mnoha místech vyrazili do ulic slavit úspěch – smrt tří tisíc dhimmi. Od té doby je Američané přinutili ustoupit, jelikož se proti chování tamní muslimské komunity velmi hlasitě ohradili, třeba i nadávkami a výhrůžkami.
Já a mí známí hovoříme také přímo s členy LGBT komunity a jsme překvapení. “Prague Pride nás nezajímá. My se jdeme ožrat na Letnou,” vesměs odpovídají. Akci využívají právě kvůli setkání se s “kolegy” ze své sexuální skupiny. Politická agitka je štve. “V Česku není snad nikdo homofobní, když chce chlap š***t do zadku, tak může,” většinou říkají. Napovídá to samozřejmě i účast. Zatímco počet účastníků právě z řad sexuálních menšin stagnuje, nebo spíše ubývá, přibývá naopak jinak nenáviděných politiků, kteří selhali v důležitých rozhodnutích a barevnou vlajkou se snaží nahnat body, které je byť jen o pár hlasů udrží u koryta.
V zájmu mírumilovného soužití je jistě dobře, že jsou Češi vůči této sexuální menšině loajální. Politická agitka kolem Prague Pride však problematice vůbec nepomáhá. Ukazovat hrdost na svojí sexuální orientaci dává smysl pouze tam, kde je tato orientace nějakým způsobem omezována. Tak například v téměř všech muslimských zemích vám za veřejný projev homosexuality hrozí tvrdý trest. Na území ISIS, v Saúdské Arábii a například i v Afghánistánu pohlédnete do tváře smrti a svojí orientaci nemusíte ani projevit veřejně. Navíc Romana Červenková, která je muslimskou spolupracovnicí multikulturních médií a organizací, na facebooku veřejně přiznala podporu právě trestům za veřejný projev homosexuality.
LGBT Pride je navíc součástí důkazu o tom, jak veřejnost jednotlivé projevy hrdosti vnímá. Nebo spíš, jak se má vnímat. Tak například podle Wikipedie je černá, LGBT a asijská hrdost velmi prospěšná, zatímco bílá hrdost je projev rasismu a neonacismu.
Nic proti sexuálním menšinám, přehlídka levicových extremistů a trapnosti americké ambasády jsou znaky selhávající akce na podporu proti LGBT komunitě. Jakmile se z něčeho stane multikulturní agitka, všichni rozumní by si měli zafixovat jednoduchý úkol – zdržet se, distancovat se, nesouhlasit. Proto my, i přes odpor k zákazům homosexuality, musíme zdůraznit odpor vůči Prague Pride. Zkuste si jí uspořádat jinde. Jsme zvědaví, jak byste dopadli, kdybyste zkusili Istanbul Pride. Ó ano, vy jste to zkusili, ale byli jste rozprášeni vodními děly!