Archiv štítku: Srbsko

Madeleine Albrightová: strůjce bombardování Kosova, která se netají nenávistí k Srbům

Madeleine Albrightová patřila k hlavním strůjcům bombardování Kosova, čímž se dodnes chlubí jako svým vlastním plánem. Česká rodačka byla mezi lety 1997 – 2001 ministryně zahraničí USA. Žena, která se netají tím, že nenávidí Srby, je oblíbená mezi multikulturními politiky po celém světě.

V době funkce na ministerstvu nejdříve tajně jedna s velitelem Kosovské osvobozenecké armády, zkratkou UČK, Hashimem Thaçim o otázkách Srbska, konkrétně území Kosova. Poté zinscenovala dohodu, tzv. Rambouilletskou smlouvu, jejímž podpisem by Srbové kapitulovali na oblast Kosovo, které se mělo osamostatnit a zbytek Srbska měly obsadit americké ozbrojené složky. Srbové jí však odmítli. V březnu 1999 tak začalo bombardování Kosova, při kterém zahynuly tisíce civilistů, včetně žen a dětí.

Následkem toho, jak jsme již psali dříve (článek zde), byly rozsáhlé škody, hromadný úprk Srbů z Kosova a dalších 100 000 mrtvých, které vyvraždili Albánci právě pod vedením UČK. NATO navíc bombardovalo Srby bez mandátu OSN, tedy v podstatě ilegálně. Albrightová označila později útok na Srby za “otázku morální volby”. Nepochybuje ani o správnosti přátelského vyjednávání s velitelem UČK.

Vojáci NATO navíc povinně přivírali oči nad vraždami Srbů a na rozkaz i Albrightové se pravidelně stahovali z míst, kde členové UČK s dalšími Albánci začali Srby pobíjet. Jednou z takových skupin byla i česká jednotka, která dostala rozkaz opustit chráněný kostel, jenž o pár dní později lehl popelem po útoku Albánců. Navíc Hashim Thaçim byl podle pozdějšího vyšetřování napojen na ilegální obchod s lidskými orgány.

Později se ukázalo, že díky obsazení Kosova Albánci z celé věci velmi těžila samotná Albrightová. Ta díky privatizacím získala velký podíl tamního operátora Ipko. To později prodala slovenskému Telekomu a její firma Albright Group na tom vydělala miliardy. Z nich doteď žije a nikomu to nepřijde divné. Ne tedy vůbec nikomu.

Například v roce 2012, při své autogramiádě v Luxoru, za ní pro podpis přišli členové občanského sdružení Přátelé Srbů na Kosovu s fotografiemi o “uloupeném Kosovu” staženými volně z internetu. Albrightová ani nezaváhala, odmítla plakát podepsat, nazvala aktivisty válečnými zločinci, hnusnými odpornými Srby a ochranka je násilím vytlačila pryč. Hlídači Neoluxoru aktivisty napadli, všechny plakáty ukradli a roztrhali. Strážní neváhali strkat do žen, tykat a sprostě nadávat, například výrazem “zku*vení bolševici”. Video incidentu naleznete pod článkem.

Lživě se k události v Neoluxoru postavily například Lidovky.cz, které ve svém článku tvrdí, že na Albrightovou aktivisté házeli plakáty a nadávali jí. Po Albrightové měly létat zmuchlané plakáty a výrazy jako “ty svině”. Lidovky.cz dodnes článek mají neupravený, i s původním nápisem o urážení americké exministryně. Ve videu pod článkem je však celá událost, od příchodu aktivistů až po napadení ochrankou, zachycena. Ani jeden náznak napadení ze strany členů sdružení. Zaměstnanci na aktivisty zavolali policii se slovy “nepřejeme si, abyste tu byli”. Policie nijak nezasáhla.

V témže roce se pak stalo něco neuvěřitelného. Prezident USA Obama udělil Albrightové medaili Svobody, nejvyšší americké ocenění. Sama dodnes tvrdí, že útok na Srby byl jejím “největším diplomatickým úspěchem”. Ještě v listopadu 2012 do Neoluxoru zavítal světoznámý režisér srbského původu Emir Kusturica, jenž Albrightovou označil za “krávu, která z bombardování těžila ve svůj prospěch”. To je ostatně dokázáno jejím zbohatnutím na prodeji Ipka.

V rámci své návštěvy v roce 2012 dokonce mluvila v Senátu. Senátor Doubrava v průběhu jejího proslovu připomněl tisíce obětí tzv. humanitárního bombardování a znechuceně odešel ze sálu. Upozornil, že v době agrese vůči Srbsku byl přímo v jádru útoků a viděl například mrtvou sedmnáctiletou dívku v sedmém měsíci těhotenství, kterou prokazatelně zabila takzvaná kazetová bomba, jenž byla zakázána Ženevskou konvenci. Senátor také tehdy připomněl, že byl první, jenž upozornil na použití jaderné zbraně v oblasti. Kritici ostatně pro Albrightovou užívají výraz “balkánská řeznice”.

Tato žena, která za svůj největší úspěch na ministerstvu zahraničí USA považuje bombardování s tisícovkami mrtvých civilistů a své osobní zbohatnutí na privatizacích, se řeznicí nejspíše skutečně nazvat dá. Jenže multikulturalisté jí z nepochopitelných důvodů milují. Obdivoval jí samozřejmě Václav Havel. Tam, dá se říci, byly velmi kladné vztahy oboustranné. Na svém Twitteru označil Bohuslav Sobotka setkání s Albrightovou za “příjemné” a také se zmínil o tématech jejich rozhovoru. O Srbsku nic. Asi by jej také odvedla ochranka…

Místo toho, aby byla Albrightová souzena, za válečné zločince byli označování drtivou většinou Srbové. Média je označovala za zločince i před rozsudkem, což předvedla například Mladá fronta na stránkách iDNES.cz v případě údajného nacionalisty Sešelja. Roky před jeho osvobozením, ke kterému došlo nedávno, jej iDNES.cz označil nejdříve za “ultranacionalistu”, poté rovnou za “válečného zločince”, a to přímo v nadpise. Naopak prezident Zeman loni za válečného zločince označil kosovského vícepremiéra. Tím je, a teď se podržte, Hashim Thaçi, který vedl UČK! Opravdový válečný zločinec se setkal například s Jiřím Dienstbierem mladším, jenž mu přátelsky notoval.

Jde tedy vidět, na čí straně stojí multikulturní fanatici. Prosíme, sdílejte článek!

 

Dokument “Uloupené Kosovo” se multikulturalistům nelíbí. Srbů se ale neptají

Dokument “Uloupené Kosovo” je zdrojem vášnivých diskusí. Takzvaný zakázaný dokument, který nebyl nikdy odvysílán, ukazuje velmi nepěknou pravdu o důvodech a motivaci například bombardování, které zasáhlo tisíce občanů. NATO se kvůli této velké aféře stalo pro kritiky symbolem spolupráce s islamisty. Albánci se podporou i českých vojáků při válce v Kosovu páchali na Srbech etnickou čistku. Mnoho z nich muselo svojí vlast opustit, tisíce jich našlo domov i v České republice.

A to je právě záhada. Proč například Britské listy, které o dokumentu hlásají, že je “ideologický” a “jednostranný”, přičemž v nadpise uvádějí “nesnesitelně špatný dokument” a chválí jeho zákaz vysílání, se v článku autor nezmínil ani o jednom svědectví Srba. I kdyby to bylo jediné zpochybnění obsahu či formy dokumentu od jediného člověka, který ze své strany zažil válku o Kosovo, byla by to známka alespoň minimální důvěryhodnosti. Přitom vybírat je z čeho. V české republice žijí 4 000 Srbů.

“Můj děda se bránil každodenním útokům muslimů na jeho dům,” uvádí jeden z nich. “Utekl jsem s rodinou před islámem, ne před Miloševičem. Utekl jsem před terorem NATO,” dá se shrnout motivace jeho bydlení v Česku a jeho kritický postoj k islámu a mezinárodní vojenské organizaci, jejímž členem je i Turecko, jenž do nynějška neuznalo vraždu milionu a půl arménských křesťanů jako genocidu. Sám se stýká s mnohými Srby, kteří žijí v této zemi a kteří také viděli onen zakázaný a údajně “ideologický” dokument. “Nikdo ani trochu nezpochybnil, že by dokument ukazoval pravdu,” tvrdí.

Článek Britských listů tvrdí, že výpovědi Albánců jsou v dokumentu značně omezeny. Jak však Albánci přistupují k cíli vytvoření etnicky čisté takzvané Velké Albánie, prokazují dnes a denně, například i při sportu. Vlajka “Velké Albánie” se snesla nad hřiště při zápase mezi Srbskem a Albánií. Tato provokace, která jasně naznačovala nenávist vůči Srbům, kteří žijí ještě pořád v části Kosovo, která má být podle plánů na vytvoření “Velké Albánie” její součástí, jasně ukázala i přístup hráčů Albánie. Srbský fotbalista totiž vlajku strhl, jakmile byla v jeho dosahu. Místo respektování svobody území se albánští hráči do srbských pustili slovními útoky a strkanicemi. UEFA pak též prokázala náklonnost vůči anti-srbské nenávistné kampani a několik týdnů po kontumaci ve prospěch Srbů toto rozhodnutí otočila ve prospěch Albánců.

Takže tvrzení, že výpovědi Albánců byly omezeny tak, aby Albánci vyzněli jako ti špatní, je vlastně podloženo pouze tvrzením. I více než deset let po takzvané “válce proti Miloševičovi” je totiž zřejmé, že Albánci chtějí Srby vyklidit z Kosova. Albánští hráči se se srbskými postrkovali o vlajku, která je symbolem organizace UČK. Ta má na svědomí smrt cca 100 000 srbských civilistů. Nešlo o vlajku Albánie, jak se snaží kde kdo prezentovat.

Mnozí kritici dokumentu tvrdí, že jsou Srbové v dokumentu prezentováni jako neviňátka a Albánci s mezinárodními organizacemi jako zlo. Je potřeba si uvědomit, jaké následky aféra Kosova má. Kdyby Albánci nebyli tak špatní, jak tvrdí dokument a kdyby NATO nebylo tak “zločinecké” a protisrbské, jak dokument naznačuje, nikdy by se z Kosova nestalo téměř čistě albánské území, kde Srb musí volat vojenský doprovod jen proto, aby si mohl bezpečně nakoupit.

Dokument Uloupené Kosovo můžete shlédnout na kanálu YouTube.com