Velké kritice čelí americký prezident Donald Trump poté, co vydal příkaz k zákazu vstupu migrantů ze sedmi islámských zemí do USA. Jedná se o bezpečnost USA, tvrdí. Obyvatelé dotčených zemí protestují a plánují odvetu. Média jsou na jejich straně.
Židům vstup zakázán? To nevadí
Donald Trump zakázal vstup migrantům do USA z Iráku, Sýrie, Íránu, Libye, Somálska, Súdánu a Jemenu. To kritizují média i politici celého Západu. Co však nikdo nekritizuje a pro jistotu ani nepřipomene? Krom Somálska žádná z dotčených zemí nepřijímá izraelské pasy. Židům vstup zakázán a nikomu to nevadí.
Navíc zákaz Izraelců platí celkem v šestnácti zemích s muslimskou většinou.
Země, které nepřijímají izraelské pasy, zdroj: Wikipedia
S izraelským pasem můžete vstoupit do 147 zemí a židovský stát je touto statistikou 25. na světě.
Týden po inauguraci Donalda Trumpa prezidentem přibývá skandálů kolem demonstrantů z řad jeho odpůrců. Tím možná nejvýraznějším může být objev ohledně řečnice z akce Women’s March ve Washingtonu. Na pódiu tam o ženských právech hovořila Donna Hyltonová, odsouzená vražedkyně.
Donna Hyltonová je v současnosti aktivistkou, která se živí přednáškami o ženských právech. Jejími klientkami jsou oběti domácího násilí či ženské oběti justičních omylů a šikany. Je i veřejně známá, loni například poskytla rozhovor pro ABC. Za sebou má však minulost, která není vhodná pro slabší povahy.
Jak dokazuje článek v archivu The New York Times, v roce 1985 bylo zadrženo sedm lidí, které policie vyšetřovala v souvislosti s únosem, mučením a vraždou šedesátiletého muže. Realitní makléř, za nějž skupina tří mužů a čtyř žen nejdříve požadovala výkupné po jeho příteli, byl nalezen mrtvý v kufru.
Oběť skupiny byla vězněna 15-20 dní. Byl zavřený v šatní skříni, kde měl i “toaletu” z kastrolu. Podle nařízené pitvy byl brutálně fyzicky napadán a nakonec udušen. Mezi odsouzenými je i v době činu dvacetiletá Donna Hyltonová, která dostala 25 let natvrdo právě s přihlédnutím na její agresivitu a brutalitu. Odseděla si deset ve vězení s maximální ostrahou.
O případu, který byl svého času velmi skandální a medializovaný, píše i článek “Zločin a trest” v Psychology Today z roku 1995. Podle článku se jednalo o zlomovou kauzu, ve které šlo o důležitou otázku, jak tvrdě trestat ženy za brutalitu k mužům. Článek zároveň upozorňuje, že zavražděný muž si přivydělával i podvody, při nichž způsobil škodu přes 130 tisíc dolarů.
Akci Women’s March dotoval miliony dolarů i George Soros, a to přes více než 50 neziskových organizací propojených s Open Society Fund.
221 milionů dolarů poslal Obama Palestinské samosprávě, a to i přes odpor Kongresu. Byl to jeho poslední krok coby prezidenta USA, učinil ho pár hodin před inaugurací prezidenta Trumpa. Jedná se v přepočtu přes 5,5 miliardy korun.
Prezident Trump však s republikánskou většinou v Kongresu transfer 221 nechal zamrznout. Podle oficiálního vyjádření část peněz již odejít mohla, její většinu se ale povede zanechat v americké státní pokladně, píše DailyMail. Kongresmen Kay Granger nad gestem Obamy vyjádřil lítost:
“Jsem velmi zklamán z rozhodnutí Barracka Obamy, neřídit se doporučením kongresu a poslal 221 milionů na Palestinská území. ALe díky Trumpově nové administrativě se tak nestalo,” řekl.
Podle Trumpovy administrativy je potřeba transfér peněz důkladně prověřit. Dá se předpokládat, že transakce bude zcela zrušena, jelikož s Trumpem přišel do Bílého Domu tým, který je silně pro-izraelský.
Odpůrci Donalda Trumpa v den jeho inaugurace způsobili velké škody. Jedním z medializovaných případů bylo i podpálení limuzíny. Spekulovalo se i o tom, zda nepatří Trumpovi či někomu z jeho okolí. Tentokrát se ale levicoví extremisté přehmátli. Zapálili limuzínu muslimskému migrantovi a způsobili mu škody, jenž pojišťovna odmítne zaplatit.
Muslimský imigrant Muhammad Ashraf vlastní firmu Nationwide Chauffeur Services, pod kterou limuzína jezdila. Vypověděl, že škoda na vozidle je přes 70 000 dolarů (1 750 000 korun). Navíc pojišťovna nehradí škody způsobené pouličními nepokoji a tak si bude muset vše hradit sám.
“Mám jiný pohled na svět než on,” reaguje na dotaz reportéra Red Alert Politics na otázku, zda stojí na straně Trumpa a “zaslouží” si tak zničení své limuzíny.
Ashrafův zaměstnanec Luis Villarroel, 58, dokončil jízdu se svým klientem, když k místu dorazili demonstranti. Nejprve rozbili okýnko u dveří, pak se pustili do řidiče a jeho auta. Začali pokřikovat a házet cihly a kamení, poté činnost dokončili zapáleným předmětem. Šofér skončil v nemocnici na ošetření s menší tržnou ranou na ruce.
“25 let dělám tento byznys a to je poprvé, co se mi něco podobného stalo,” uvedl Ashraf. Krom jeho auta zničili Trumpovi odpůrci i majetek KFC, Starbucks a jiných společností, které dokonce předtím vyjádřily podporu Hillary Clintonové.
V pátek se sejdou Thereza May a Donald Trump a budou jednat mimo jiné také o dohodě, která bude mít za následek snížení obchodních cel mezi Velkou Británii a USA. Bude to první osobní jednání Donalda Trumpa coby prezidenta se zahraniční návštěvou.
Krom cel budou jednat o tom, aby se odstranily a zjednodušily procedury pohybu statisíců pracovníků mezi USA a Velkou Británií, píše Telegraph. Budou se domlouvat na snížení, a nebo dokonce odstranění celních sazeb při obchodu mezi oběma zeměmi. Budou hledány způsoby, jak odstranit a zjednodušit přístup na pracovní trh pro občany USA ve Velké Británii a naopak.
Ve Velké Británii žije v současnosti cca 230.000 pracujících Američanů, a v USA je v současnosti více než 700.000 Britů. “Můžeme zvýšit tato čísla,” potvrdil vysoce postavený vládní zdroj. Premiérka Velké Británie také potvrdila, že bude s prezidentem USA jednat nejen o obchodu, ale i o terorizmu a krizi v Sýrii. Dle jejích slov ji Donald Trump potvrdil, že chce mít ve Velké Británii silného partnera směrem do budoucnosti.
Donald Trump nicméně, nebude uzavírat dohodu na základě toho, co bylo dojednáno za minulého prezidenta USA Baracka Obamy. Spíše půjde o stejný typ dohody, který má uzavřena s USA Kanada. Při zmínce o NATO potvrdila premiérka Velké Británie, že bude nadále vynakládat 2% HDP na obranu, a bude chtít spolupracovat s ostatními státy Evropy.
NATO je dle ní baštou bezpečnosti v Evropě. Thereza May je hrdá na to, že je druhá ženská premiérka Velké Británie. Na dotaz médií řekla, že Bude s Donaldem Trumpem mluvit o problémech, které sdílí, a ne o tom, jak se prý v minulosti vyjadřoval k některým ženám.
