Než začnete číst tento článek, pro správný kontext vám doporučujeme si prohlédnout toto video. Jsou to záznamy tří případů umělecké kolaborace s diktátory v naší zemi ve 20. století.
Nic šokujícího to není. Ano, umělci většinou kolaborují s diktátory. Vás třeba nenapadla otázka, proč naši umělci křičí ohledně Číny a Ruska a mlčí ohledně Saúdské Arábie či Kataru? Jednoduše vám ukazují, kdo je jejich spojenec a s kým zatím nepřímo opravdu kolaborují dnešní umělci. Tedy naštěstí ne všichni… ALE
Co třeba výhrůžka klubům, kde hraje Ortel, že tam nezahraje Koller? Takto začínaly násilné pokusy o to, aby se ke kolaboraci přidali všichni umělci, nebo zkrátka přijdou o uplatnění bez ohledu na talent. Tak to chodilo v diktaturách minulosti.
Na jednu stranu jim nemáme co vyčítat. Umělci sami o sobě od dvacátého století nežijí ve stejné společnosti s lidmi, kterých se diktatury týkají přímo. Hitler nenechával vraždit ve velkém herce. Šlo mu o Židy, o Romy a další, čili především o obyčejné “smrtelníky” (pomineme-li samozřejmě odebírání majetku bohatých, který se též týkal částečně umělců). Stejný je multikulturalismus. Jako umělec máte hodně omezený přehled o tom, co se děje skutečně. Umělec se koukne jednou za dva dny na zprávy a myslí si, že ví vše, co potřebuje na to, aby si udělal názor.
Vraťme se ke kauze Brady. On sám pro Terezínskou štafetu řekl, že problém je vždy mlčící většina. Díky té si Evropu na několik let podmanil Hitler a díky tomu si podle něj nás podmaňují agresivní muslimové. Ve videu níže zmínil, že se údajně většina muslimů prát nechce, ale protože ostatní mlčí, jsou vidět ti násilní, o čemž hovoříme již dlouhodobě. Takzvaným “umírněným” muslimům totiž taková fáze beztrestnosti, zatímco jejich souvěrci zabíjejí, vyhovuje. Mají to v “popisu” praxe své víry, jejímž ideologickým cílem je jakoukoliv cestou ovládnout svět.
Problém umělců, kteří na jeho slova narazili i v Show Jana Krause? Oni sami se považují za tu většinu. Oni sami jsou stoprocentně přesvědčeni, že tu současnou kolaboraci dělají ve jménu lidu. Stejně tak byli přesvědčení i v minulých třech případech. Tak to prostě je.
Umělcům nemůžeme nic vyčítat, ale musíme jim slušně a hlasitě dávat najevo, že jsou v omylu. Nenadávat, ale informovat. Nevyhrožovat, ale poučovat. Herci, malíři a zpěváci ve většině případů nehledí do obrazovek monitorů, aby prozkoumávali zahraniční redakce. Většina z nich například o policejních protestech v době psaní tohoto článku nemá nejmenší tušení. A to je problém, který je vždy dožene ke kolaboraci se satanášem.