“Chápeme naprosto přirozené obavy z neznámého a cizího. Uvědomujeme si ale složitost a nečernobílost celé situace … frustrace jsou živnou půdou extremismu,” to je malá ukázka z nového, zdaleka ne prvního ani posledního, multikulturního manifestu, ke kterému se připojují podniky a kavárny, převážně z Českých Budějovic. Status “My se nebojíme” působí, vzhledem například k vyvěšení fotografie Martina Konvičky na mešitě ve východním Londýně, velmi ironicky. V textu je však několik pasáží, ve kterých si autor protiřečí.
Filip Holzer například uvádí, že “si uvědomuje nečernobílost situace.” To je určitě krok k tomu chápat téma z obou stran. Hned to ale vyvrací v dalších větách. Pro něj totiž neexistuje racionálně uvažující odpůrce, ale jedině nenávistí nasycený zamindrákovaný chudák. “Nenávistí vůči někomu jinému si lidé, stejně jako my sami, často ulevíme od svých osobních selhání či neúspěchů,” například tvrdí. Zní to skoro až pateticky, ale toto uvádí téměř každý multikulturní politik a osobnost. Jedná se zkrátka o heslo “islám a migranti nemohou za vaše podělané životy.”
Ono nám na pochopení tohoto manifestu skutečně stačí jen prvních pár vět, abychom pochopili, že autor rozhodně nechce vést nějaký dialog, ale chce jen nálepkovat, urážet a strkat všechny kritiky do jednoho pytle. “Naše společnost je poslední dobou, zvláště v souvislosti s migrantskou krizí, přesycena nenávistí a strachem, které šíří vyčůraní politici, xenofobní spolky, hudební skupiny i všemožní mudrlanti.” Ten muž vyjmenoval dle něho všechny skupiny lidí, kteří nesouhlasí se současným pojetím migrační krize. Jediná neurážlivá skupina, kterou nazval, jsou “hudební skupiny”, jinak je to tam samý “póvl”.
A samotný malý odstavec, kde se autor obhajuje, že “necítíme nenávist. Nechceme společnost rozdělovat, ale spojovat,” zakonči dokonalou větou: “Nechceme nikoho posílat do pracovních táborů ani obepínat naší zem ostnatým drátem,” jako kdyby naznačil, že tu úplně všichni kritici, do jednoho, chtějí migranty posílat do pracovních táborů. Se zavřením hranic souhlasit musíme, od čeho jinak jsou národní státy bez hranic? Od čeho je Schengen, když si migranti dělají Schengen z celého světa? Racionalita tak trochu chybí.
“Raději používáme zdravý selský rozum a nenecháme se zblbnout zastrašováním a manipulací,” píše Holzer dále. Podle něj a lidí, kteří se pod takový manifest podepsali, jsou úplně všichni kritici do jednoho doslova “zblbnutí”. Všichni jsme hlupáci, jen ti, co to podepíší, jsou “lepší společnost”. Arogance je u multikulturalistů velmi častým jevem. Arogance a nadřazenost. Nálepky, kdy se ze všeho obviňuje jen druhá strana a vyzývá se k jejímu mlčení, známe z předchozích nedemokratických režimů.
Celé to zakončuje větou “Buďme tu pro sebe navzájem.” Bylo by dobré, kdyby sám autor alespoň z části držel tato slova. Jeho manifest je totiž popírání všech kladů, které si přičítá. Je to zkrátka multikulturní manifest jako každý jiný.
