Německý multikulturalismus vede na venkově lidi k extremismu
Štítky:
Evropská unie | multikulturalismus | monokulturalismus | Uprchlíci | Politika | Média | Lži
Miliony investované ve městech. Když došlo místo, šly na řadu veřejné budovy. A nyní ani ty nestačí a Němci jsou nuceni umisťovat azylanty i na venkov. Nikoho z obyvatel se nikdo nezeptá, stát prostě zmodernizuje či něco postaví a ubytuje tam takzvané uprchlíky v rámci multikulturalismu. Země s pověstí nacistického režimu se tak zřejmě snaží napravovat svojí minulost. O to větší paradox je, že taková opatření táhnou Němce zpět k myšlenkám neonacismu.
Možná se jim ale není proč divit. Německo každoročně čelí přívalu statisíců imigrantů, především těch zvaných uprchlíci. Jsou to lidé převážně z islámských zemí. Vzhledem k tomu, že do Německa proudili Turci za prací už po válce a tím pádem je islámská imigrace do Německa již dlouhodobá, například Turků žije v zemi několik milionů a sám Erdogan Německo veřejně označuje za "Nové Turecko". To také napovídá tomu, jaké rady Turkům v Německu premiér posílá. Poselství o islamizaci Německa přichází k tamním Turkům pravidělně.
Německé děti jsou tak nuceny jezdit do škol třeba i o desítky kilometrů dále než je jejich nejbližší, protože rodiče vyhledávají ty školy, kde je co nejméně muslimských dětí. Ne snad kvůli antisemitismu, ale kvůli tomu, že ne-muslimské děti čelí v některých školách šikaně ze strany malých muslimů. Nadávky do "vepřožroutů" nebo "kafírů" jsou tam na denním pořádku.
Velké městské budovy se modernizují. Za miliardy z daní Němců se platí ubytovny pro "uprchlíky" a jejich výstavba. A nikdo se obyvatel neptá. A tak jsou přestavovány nepoužívané veřejné budovy, nemocnice, školy... A nyní se plánuje i umisťování takzvaných uprchlíků i do domovů pro seniory.
A čím nyní vrcholí německý multikulturalismus, je ubytovávání těchto lidí i na venkov. Nikdo nemá na výběr. Do vesnice o dvou stech obyvatelích může přijet třeba třicet imigrantů, kteří za peníze obyvatel dostanou moderní ubytovnu, zaopatření, sociální zabezpečení, vzdělání. Bez jakékoliv zásluhy a bez práce tak imigranti dostanou od Německa víc než samotní Němci. A nikdo se řadových Němců neptá.
Kvůli své historii totiž země čelí tlaku. Možná se obávají, že kdyby pomoc těmto azylantům nějak vyprchala, na zemi by se vznesl tlak jako na nějaké nacisty. Právě druhá světová válka je jakási brzda. Nepřiměřenou multikulturní pomoc azylantům tak Německo v dohledné době nezastaví. A lidem dochází trpělivost.
Mimo zvýšenou kriminalitu v místech zvýšeného výskytu azylantů, tak obyvatelé řeší, jakým způsobem dát najevo svůj nesouhlas. A když vznikla PEGIDA, všichni odpůrci fanatické multikulturní sebevraždy Německa doufali, že to bude mít kýžený výsledek. Čeho se dočkali, všichni vědí. Mediální masáž, Angela Merkelová a ostatní politici, kteří účastníky protestů okamžitě škatulkovali k neonacistům, nebo i vražda imigranta, kterou média okamžitě spojila s protestem PEGIDY jen proto, že akce proběhla dvanáct hodin před činem. A tak z umírněných protestů vznikají úplně jiné a naprosto nepřijatelné druhy protestu.
Němci šílí. Lidé dokáží na venkově vypálit zmodernizovanou budovu pro uprchlíky, občas počmárat svá vandalská díla symboly nacismu a hesly proti imigraci. Vyjadřují se nevybíravě na sociálních sítítch. Lidé, kteří to nedělají, začínají brojit naopak proti politikům. Nespokojenost narůstá, společnost se dělí na dva tábory a hádají se o důležitost zachování multikulturalismu. Média ale nikdy nezveřejní, co některé lidi k takovým zoufalým činům táhne, mainstream nenapíše nic o šikaně dětí muslimy na školách, nic o pronásledování odpadlíků od islámu, minimum o takzvané sharia policii, ale nejvíce je prý potřeba zdůraznit ty údajně rasistické výlevy obyvatel, kteří nedokáží pochopit, že díky Hitlerovi Německo dluží celému světu pomoc a nejspíše také sta milionům takzvaných uprchlíků i domov a dávky.
Obyvatele tak nikdo neposlouchá a pouze je odsuzuje. Politická scéna se hemží lidmi toužícími po tom, pomoct celému světu, aniž by sami poskytli své přístřešky nebo majetek. Místo toho azylantům poskytnou budovy, které mohly sloužit občanům, kteří platí daně. A to vše pod křídly multikulturalismu.
Zoufalost nad ignoranty z řad fanatických multikulturalistů tak vede lidi k režimu, před kterým má multikulturalismus údajně chránit. Navíc rozděluje společnost a vede k nesnášenlivosti pouze proto, že azylanti vidí dávky a ubytování za nic a obyvatelé platící daně pochopitelně nehodlají cizí lidi živit. Multikulturalismus tak některé Němce nakonec dotáhne k neonacismu. Je tedy jasné, že jeho zachování vede pouze k chaosu. Pochopí to němečtí multikulturní fanatici dříve, než bude pozdě?