Pro Němce a Rakušany jsme byli druhá kategorie, teď po nás chtějí kvóty

1.5.2004 vstoupila Česká republika do údajné zóny volného obchodu a pracovního trhu a společné spolupráce, do Evropské unie. Její nynější forma je nám známá. Je však důležité si též vzpomenout na dobu minulou. Protože Německo nyní hodně tlačí na Českou republiku a Slovensko, aby státy přijaly kvóty na imigranty (jen během včerejška se vyšplhaly z 1900 na 4300), měli bychom se zeptat, co Němcům Češi a Slováci dluží.

V roce 2007 vstoupilo Česko a Slovensko do Schengenského prostoru, což měl být prostor naprosto volného pohybu osob, zboží, peněz... Místo toho si Německo a Rakousko vyžádaly a dostaly výjimky, aby ten naprosto volný pohyb osob neplatil pro všechny. Mezi státy zasažené touto výjimkou patřilo Česko, Slovensko a Polsko. Česká republika dostala možnost tohoto pohybu až v roce 2011, do té doby se však veškeré v zahraničí pracovat toužící síly odebraly jinam. Kdo by vlastně čekal na příchod do země, pro kterou byli Slované občany druhé kategorie, že...

A co dotace? Stojí nám to vůbec za to? Nekonečné úpravy názvů potravin, aby to náhodou nepoškodilo jméno značky, která zjevně u soudu zaplatila víc? Jednání EU o bojkotu ruských a izraelských výrobků, mnoho zničených potravin, protože okurky musely být v celé EU nějakou dobu rovné, nebo se ty španělské údajně nakazily chorobou, což nebylo prokázáno, kvóty o dovozu/vývozu, neschopnost zabránit dovozu špatných a dražších potravin do České republiky, na které mají podíl i české vlády a konečně nekonečná islamizace Evropy, za kterou je EU chválena samotným americkým prezidentem. A hlavně, kvóty, díky nimž v Česku tolik stoupnou náklady na udržení takzvaných uprchlíků při životě, že peníze z dotací budou investovány zpět do EU díky jejím chybným rozhodnutím. 

Jsme zpět v Německu, v zemi, která 4 roky odmítala pracovité Čechy, Slováky a Poláky. Ta zem nyní tvrdí, že potřebuje pracovní sílu, ale místo Evropanů zve do své země ilegální imigranty, na jejichž zajištění jen stoupají náklady, a to díky zvýšené potřebě po policistech, opravářích, sociálních dávkách, ubytovnách a jídle. Málokdo z těchto imigrantů kdy bude pracovat. Již nyní Turkové v podstatě visí na dávkách, z 2.5 milionu jich pracuje momentálně jen 800 000. Proti stárnutí Němců možná pomohou příchozí mladí muži snížením průměrného věku obyvatel, nemohou však zvýšit zaměstnanost. Drastický scénář hovoří o vzniku extrémně levné pracovní síly, která naopak vyžene na úřady práce samotné Němce. Země tak bude na tom samém, nejspíše horším, než je nyní. 

Přes to všechno Německo trvá na svém. Imigranti (podle nich jsou všichni uprchlíci) nám ekonomicky a kulturně prospějí. A proto je velmi nutné je přerozdělit podle kvót. Je velmi porozuhodné, jak státy, které vlastně vedou EU, jenž je neshopná postavit se imigrační krizi jako dospělá organizace, shazují vinu za krizi státům, kde je málo žádostí o azyl nebo odmítají imigranty či povinné kvóty. Je to vlastně převedení váhy viny jinam, odtáhnutí pozornosti. Velmi chytré, ale inteligentní lidé, mezi které většinu žurnalistů asi počítat nelze, na to neskočí....