Deník Právo vydalo článek pana Miroslava Hudce. Měl název "Hledá se nácek". V článku Hudec upozorňuje na film "Obyčejný fašismus" a fakt, že je škoda takový film o tak vážném tématu nevysílat. Co se ale dozvíte v půllce prvního sloupku?
"Dodnes mi zní v hlavě komentář Miroslava Horníčka a zvláště věta, již bylo záhodno tesat do kamene: "Fašismus je násilí".A jeden z těch kamenů by se mohl umístit třeba na pražském Palackého náměstí, kam dorazily ovečky Martina Konvičky vyhánět běžence. Vykřikovaly, že nejsou žádní nácci, a zároveň posílaly své odpůrce do plynu, vyhrožovaly jim zapíchnutím, nadávaly do zrůd."
Jestli chcete ověřit jeho tvrzení, není to možné. Zde je záznam z celé akce, kde něco takového opravdu neuslyšíte. Pan Hudec nemá pro svá tvrzení žádný důkaz, naopak existují důkazy v jeho neprospěch, jako je například tento záznam.
Jak je možné, že se deník Právo nechá inspirovat komunistickými praktikami a na své názorové oponenty v tištěné verzi vydá první, byť pravděpodobně lživou, špínu? Jsme v roce 2015, každé tvrzení musí mít přímý důkaz, nejen výpověď jednoho člověka. Nepočítala by se ani případná svědectví, protože každý může chránit svého názorového spojence.
Každý tábor si tak může vymyslet cokoliv. Dokud však není důkaz, je to nepodložené tvrzení. A nepodložené tvrzení by se v žádném případě nemělo objevit v tištěném deníku. Za jeho koupi lidé platí. Neexistuje jediný důvod, proč by měli platit za lži.