Postavil se vedení ČT již jednou, v případě Jany Bobošíkové. Nyní však tiše odchází. Morálka v televizi již byla neúnosná. “Stydím se za to, že tu pracuji,” tvrdí Adam Komers. V televizi strávil čtvrt století. Nyní má pocit, že se prostředí vrací do normalizačního období. Ředitel a potažmo vedení veřejnoprávní České televize nutí reportéry dokonce k soft verzi autocenzury.

Po redaktorech ČT se totiž poslední dobou požaduje jediné, a to je 100% poslušnost. Na rozloučenou se svým zaměstnavatelem na sklonku letošního dubna na svém facebooku Komers napsal: “Upřímně přeju České televizi, všem jejím zaměstnancům i věrným divákům, aby současné pseudomanažerské období přežili. Lehké to nebude, ale mně už pro boj s větrnými mlýny nějak došly síly.”

V rozhovoru pro Mediahub.cz Komers uvádí:“velmi si vážím svobody a v ČT jsem si připadal čím dál více nesvobodný.” Komers dokonce změnil i profesi. Restart nyní prožívá ve vlastní vinárně v pražské Myslíkově ulici. Tam si prý s lidmi často o ČT povídá. Tvrdí, že prostředí na Kavčích horách odpovídá akváriu, ve kterém si můžete spokojeně plavat, a níž byste přišli do kontaktu s okolním světem. “A to bylo v poslední době dost depresivní, protože jsem měl kolem sebe jenom naštvané a frustrované lidi,” říká.

Problém v sídle veřejnoprávního média tkví nejen ve vedení. To vymyslelo mnoho překážek k tomu, aby reportér mohl pracovat. “Na všechno je potřeba tisíc razítek, nikdo na sebe nechce brát odpovědnost,” shrnuje Komers. Odmítá, aby na něj na kanálu ČT1 vybaflo televarieté, zatímco na druhém kanále běžely staré, mnohdy neplatné cestopisy. “To se pak za tu instituci, ve které pracujete, začnete strašně stydět,” doslova říká.

ČT též čelí kritice kvůli zakázkám u vybraných firem a pochybnému oceňování těchto zakázek. Komers v rozhovoru jasně říká: “Kdo se proti něčemu takovému ozve, s tím se nekompromisně zatočí.” Pracovníci ČT se tak naučili o této situaci mlčet. Jak v rozhovoru, tak na svém facebooku také dává najevo svůj vztek z toho, že Senát odmítl, aby byla Česká televize pod dohledem Nejvyššího kontrolního úřadu. “vedení ČT vám řekne, že probíhají audity a že to Rada ČT kontroluje, ale to je naprosto směšný argument,” říká Komers. “Rada ČT už několikrát prokázala, že funguje spíš jako osobní ochranka generálního ředitele než kontrolní orgán,” dodává.

Poprvé začal přemýšlet o odchodu ze svého zaměstnání poté, co na Radu ČT podal stížnost ohledně některých věcí ve zpravodajství, které by tam neměly být. Loajalita k vedení je pro redaktora ČT alfou a omegou. Jakmile by totiž dal najevo jakýkoliv opačný názor, byl z něj podle Adama Komerse “hlavní nepřítel lidu.” Ve chvíli, kdy Rada stížnost smetla ze stolu, doslova řekl: “Najednou jsem si připadal jako bych se ocitl v laboratoři pro výzkum totalitních režimů.” Ostatní redaktoři, kteří tvoří mladý a nezkušený kolektiv plný lidí ochotných k autocenzuře, jej obratem zavrhl. “Začnou vás skandalizovat jako nepřítele ČT24 a zjistíte, že jsou najednou lidé, kteří se s vámi bojí potkávat a mluvit,” říká Komers.