Světem takzvaně otřásá nové číslo, které uvádí, že za poslední rok zmizelo více než 10 000 dětí – migrantů. Ty mohly skončit jako otroci, komodita trhu s “bílým masem” či jakkoliv jinak, hůř či lépe, ale netřeba rozebírat. Nyní se řeší, jak tomu zabránit. Multikulturní fanatici hovoří jasně, za vším může málo solidární Evropa. Opak je však pravdou.
Mezi migranty za loňský rok bylo údajně cca 24% nezletilých. Z nich cca 30 000 bylo bez doprovodu dospělých osob. Lze tedy počítat, že třetina dětí z těch, co měly přijít bez doprovodu, zmizela. Musíme však ubrat mnoho jednotek procent těch migrantů, kteří účelově hlásí nižší věk, než jim ve skutečnosti odpovídá. Švédskem otřásl případ muže, jenž zavraždil dívku a přesto, že vypadal na třicet, souzen byl jako šestnáctiletý. Nebo také případ, kdy muž, již očividně vzrostlý a zarostlý vousy vyhrál závod na 200 metrů běhu v kategorii třináctiletých.
To, že tito lidé nemají doklady a je jim tak prakticky vždy uznán věk, jaký uvedou oni, to samé s původem, jménem a dalšími údaji, a dokáží se dostat do Evropy, která v případě občanů EU dbá na dodržení správného energetického štítku na domech, fotografiích při technických kontrolách a nesmyslných zákazech všeho druhu, je především práce tří skupin lidí. Jsou to aktivisté, novináři a politici. Aktivisté přinášejí novinářům zkreslené informace, v loňském případě mrtvého Ailana dokonce manipulují s tělem, které vyfotí a prodají do světových novin a ty pak tlačí na politiky, hrají na city… A politici, nutno říct, že zřejmě bez ohledu na ten tlak, ustupují. Ilegální imigranti jsou tak opečováváni, legální občané šikanováni za projevy odporu.
Snad největší ostudou Evropy, kterou prokazuje svojí vlastní podřízenost, je fakt, že zatímco v Německu si libují v příchodu mnoha doktorů mezi migranty, kterých v zemi prý pracuje více než Čechů, evropští doktoři naopak jezdí pomáhat do zemí, ze kterých tito lidé zbaběle prchají. Stejně tak se tutlá a tají zločinnost migrantů. Ignorují se veškeré znaky toho, že migranti sem nesou spoustu potíží. Vzpomeňte si například na reportáž TV Prima o politické korektnosti, vzpomeňte si na Německý Kiel, kde policisté nesmí vyšetřovat méně závažné trestné činy migrantů…
A tak se ani dlouho nesledovalo, že v této takzvané vyspělé Evropě mizí po tisících děti. Mohou mizet v náručí zdejších gangů, které jsou beztak tvořeny převážně přistěhovalci z východu, ale mohou být také oběťmi násilí jiných migrantů. Jak bychom se to ale mohli dozvědět? Pokud je svědek multikulturní fanatik, jen tak vám takový případ nenahlásí. On je totiž sám pod tlakem dalších fanatiků. Například případ fotografa Šibíka. Ten natočil video o tom, jak jsou migranti nevděční a plýtvají věcmi, vodou a jídlem. Okamžitě byl cílem osobních útoků, urážek a výhrůžek ze strany multikulturalistů a aktivistů. Sám momentálně patří spíše mezi “opatrné kritiky”.
Multikulturalismus má totiž jednu základní myšlenku. Tou je slovo TOLERANCE. To slovo však v tomto případě znamená daleko víc. Má i trochu jiný význam. Říkejme mu IGNORACE. Tolerovat taková zvěrstva, jako jsou silvestrovské útoky, neznamená o nich neinformovat jako v případě švédských festivalů pro mladé, kde se odehrávalo totéž. Byla to prostá ignorace jak politiků, tak novinářů. Ani oběti nevypovídaly. V rámci multikulturní ignorace byly samy ohrožené. Jedna Němka například vypověděla popis napadení její osoby na Silvestra v Kolíně nad Rýnem. Nejspíše muslimský aktivista zveřejnil její údaje na YouTube a označil jí za rasistku. Od té doby je ohrožena na životě.
Součástí této multikulturní ignorace, které se tak “krásně” říká tolerance, je totiž ohrožování jejích odpůrců. Pokud tak byl někdo svědkem například únosu migrujícího dítěte, mohl se to klidně bát nahlásit, přitom by takové svědectví mohlo klidně zabránit zmizení tisíců z nich.